astrologie
astronomie
mystika
ostatní
osobni
slunce
SOHO fáze Měsíce

mapa
odtud se můžete podívat na jakékoli místo na světě

Asteroid Apophis: vážná hrozba, nebo skvělý dárek?

Asteroid Apophis znovu přitáhl pozornost vědců: ve středu 9. ledna proletěl ve vzdálenosti 14,5 milionů km od Země. Podle výpočtů řady odborníků hrozí, že pokud změní svoji oběžnou dráhu, srazí se s naší planetou.
Asteroid, pojmenovaný podle staroegyptského boha mraků a ničení, je 50 milionů tun těžký a v průměru má přibližně 300 metrů. Odborníci tvrdí, že v roce 2029 proletí ve vzdálenosti přibližně 36.000 km od Země, což je výška geostacionární oběžné dráhy. Pokud Apophis proletí ve vzdálenosti přesně 30.404,5 km od Země, tak se, podle tvrzení vědců, může dostat do přímého působení gravitačního pole naší planety.
Za touto hranicí je Země schopna odchýlit asteroid do nebezpečného směru. Riziko srážky Apophisu se Zemí však není třeba zveličovat, zdůrazňuje expert ruského Astronomického institutu Dmitrij Bibe:
Pravděpodobnost rizika srážky, v současné době, představuje 1:50.000. Znamená to, že pravděpodobnost srážky v roce 2036 je mimořádně malá. Apophis však upoutává pozornost proto, že při relativně malých rozměrech má velkou hmotnost a rychlost. Pokud by ke srážce se Zemí nakonec došlo, bude mít výbuch sílu ekvivalentu několika tisíc megatun TNT. Bude to katastrofa regionálního charakteru.

Můžeme se nějakým způsobem hrozby z Vesmíru, kterou představuje Apophis, zbavit? Například, pokusit se ho něčím sestřelit, nebo změnit jeho trajektorii? Mluví Dmitrij Bibe:
Existuje několik projektů, které, pokud bude vše provedeno v potřebném předstihu, mohou Apophis mírně vychýlit, abychom se srážky v budoucnosti vyvarovali. Musíme tady ale postupovat s obzvláštní opatrností, protože nyní je pravděpodobnost srážky s ním mimořádně malá a my svým zásahem můžeme způsobit, že se zvýší.
Mezi vědci jsou i přesvědčení nepřátelé jakýchkoliv pokusů o ovlivňování letu Apophise. Podle slov tiskového mluvčího Pulkovské observatoře Sergeje Smirnova, je tento asteroid pro astronomy skutečným dárkem:
Periodická setkání s ním jsou pro nás velmi užitečná kvůli lepšímu poznání podstaty nebeských objektů. A proto, to nejlepší by bylo dopravit na něj přístroje, které by nám umožnily přesně určovat jeho polohu ve vesmírném prostoru. A pokud se ukáže, že přiblížení v roce 2029 bude nebezpečnější, než se nám nyní zdá, tak mírně změnit jeho oběžnou dráhu.
Ke sledování pohybu Apophisu ve vesmírném prostoru se vědci chystají umístit na asteroidu samotném, nebo v jeho blízkosti, radiomaják. Technika umožní zvýšit přesnost předpovědi budoucího pohybu tohoto vesmírného tělesa. Start vesmírné lodi, která k asteroidu tento radiomaják dopraví, je plánován po roce 2020.
Zdroj czech.ruvr.ru
9.1.2013

Kometa Elenin a pohotovost!

Elenin

Průlety komet jsou odnepaměti výjimečnými událostmi po celé planetě. V minulosti jim byly často přisuzovány různé významy, od ohlášení příchodu spasitele až po rozmanité konspirační teorie. Kometa Elenin, která se Zemi nejvíce přiblíží v říjnu letošního roku, v tomto není žádnou výjimkou. Od jejího objevení v prosinci 2010 se vyrojilo nepřeberné množství teorií, podle kterých je průlet komety Elenin kolem Země něco víc než jen nevinné přiblížení dvou objektů sluneční soustavy.

Jedna z teorií, které se objevily na internetu, přisuzuje kometě Elenin vinu za zvýšenou seismickou aktivitu na Zemi. Kromě gravitačního vlivu komety samotné, který by měl být největší při jejím přiblížení k Zemi, jsou už nyní připisována některá zemětřesení konstelaci objektů sluneční soustavy s kometou Elenin. Kometa proletí ve vzdálenosti víc jak 80x větší než je mezi Zemí a Měsícem a její jádro má průměr 3-4 kilometry, kometa tedy bude mít výrazně menší vliv na Zemi než například Měsíc.

Americká vládní organizace FEMA (Federal Emergency Management Agency - federální agentura pro krizový management) vybrala 9. listopadu jako den prvního celoamerického testu systému EAS (Emergency Alert System). Internetoví konspirátoři si ale okamžitě všimli zvláštní náhody, test se totiž bude konat v den kdy se k Zemi přiblíží další objekt, planetka 2005 YU55, a ve stejné době by měla Země procházet zbytkem smetí z ocasu komety Elenin. FEMA prý dokonce začala skupovat obrovské zásoby instantních jídel a dalších zásob, což by mohlo napovídat tomu, že staví moderní noemovu archu, která by byla záchranou lidstva.

Mnozí poukazují na první tři písmena jména komety Elenin, v angličtině totiž existuje zkratka ELE (Extinction Level Event), která popisuje událost, při které dojde k masovému vymření organismů. NASA se podle nich snaží zamaskovat reálnou dráhu komety, aby nevzbudila paniku. Oběžná dráha je naštěstí dobře známá a předvídatelná na to, aby šlo vůbec zpochybnit vzdálenost nejbližšího průletu 0,23 AU od Země.

Kometa Elenin podle další teorie ve skutečnosti není kometou, ale hnědým trpaslíkem. Tento druh hvězd je velmi chladný a nevyzařuje téměř žádné světlo, je proto jen těžce identifikovatelný na noční obloze. Objekt o mase mezi Jupiterem a Sluncem by podle této teorie mohl být zodpovědný za některá zemětřesení na Zemi, včetně toho březnového v Japonsku, které způsobilo ničivé vlny tsunami. Astronomové jsou ale schopni detekovat hnědé trpaslíky na stovky světelných let daleko a těžko by přehlédli podobně velký objekt v nitru sluneční soustavy.
Kromě těchto několika teorií, se objevují také nápady, že by kometa Elenin mohla způsobit posun zemské osy nebo dokonce ovlivnit magnetické pole Země. Nejen Země je ale terčem tohoto vesmírného objektu, Elenin má stát také za obrovskou bouří, která zuří na Saturnu, nebo za táním ledu na Marsu. Nečekaný přílet tohoto poutníka z vesmíru vyvolal v lidech směs pocitu strachu z blížícího se konce a nedůvěry k vládním autoritám. Podobně jako v minulosti, kdy se lidé také snažili různými způsoby vysvětlit významné události jejich doby.

Převzato z livingfuture.cz
21.8.2011

K Zemi míří gigantický asteroid

Gigantický asteroid vážící 55 milionů tun a velký jako letadlová loď by měl
8. listopadu 2011 proletět mezi Zemí a Měsícem. Vesmírný balvan pojmenovaný YU55 měřící na šířku 400 metrů bude viditelný i malými dalekohledy.
Kdyby naši planetu zasáhl, došlo by k výbuchu o síle 65 000 atomových bomb a vznikl by kráter bezmála 10 kilometrů široký a 610 metrů hluboký. K Zemi se přiblíží na vzdálenost 340 000 kilometrů, ale vědci si nedělají starosti s tím, že by nám od něj něco hrozilo. Je to pro ně spíše vzácná příležitost.
"Ačkoliv se blízko naší Země pohybovaly objekty této velikosti i v minulosti, neměli jsme technologii a znalosti nutné k tomu, abychom této příležitosti využili.
Jde navíc o asteroid typu C, a o těch se předpokládá, že jsou nositeli původních materiálů, z nichž vzniknul náš solární systém.
Let asteroidu blízko Země pro nás bude skvělou příležitostí otestovat, jak vybrat, zdokumentovat a kvantifikovat, které asteroidy by mohly být v budoucnu nejvhodnější pro lidskou misi," říká Barbara Wilsonová, pracovnice laboratoře NASA v kalifornské Pasadeně.
Převzato z veda-a-technika.eurozpravy.cz/
5.5.2011

Kometa McNaught

McNaught

Po více jak dvou letech se přiblížila k Zemi na dohled kometa C/2009 R1 McNaught. Uvidíme ji nad severním obzorem.
Kometu objevil Robert H. McNaught na observatoři Siding Spring v Austrálii. Už krátce po objevu bylo jasné, že půjde o poměrně jasný objekt roku 2010, protože i ve velké vzdálenosti byla dost aktivní. Přízemím proletí 15. června, a to zhruba ve stejné vzdálenosti, v níž Země obíhá kolem Slunce.
Už 11. června, kdy bude těsně míjet hvězdu delta Persei s hvězdnou velikostí čtyři magnitudy, bude mít sama hvězdnou velikost jen o magnitudu slabší, což už je na hranici viditelnosti pouhým okem. O letním slunovratu 21. června se bude pohybovat souhvězdím Vozky a bude už zřejmě dosahovat hvězdné velikosti čtyř magnitud.
Poslední příležitostí k jejímu spatření bude počátek července, kdy dosáhne hvězdné velikosti 3,5 magnitudy. Pozorovatelná bude po celou noc.
Převzato z tn.nova.cz
3.6.2010

Opravené výpočty NASA o asteroidu Apophis

NASA původně tvrdila, že pravděpodobnost srážky je jedna ku pětačtyřiceti tisícům. Malý Němec si jako podklady vzal materiály z Astrofyzikálního ústavu v Postupimi a došel k závěru, že pravděpodobnost je mnohem vyšší. Jedna ku čtyřem stům padesáti.
Informují o tom agentura AFP a list Potsdamer Neuerster Nachrichten. A NASA ve vyjádření, odeslaném Evropské kosmické agentuře potvrdila, že chlapec má pravdu.

Třináctiletý Nico vzal v úvahu, že asteroid, který se přiblíží Zemi nejvíce v dubnu roku 2029, může narazit do některého ze satelitů v okolí naší planety. Není to příliš pravděpodobné, ale vyloučit to nelze.
Pokud by se tak stalo, může se asteroid vychýlit ze svého směru a narazit do Země v roce 2036.

Vesmírné těleso má být podle propočtů viditelné pouhým okem 13. dubna 2029, kdy bude vzdáleno od naší planety necelých 35 tisíc kilometrů. Asteroid, nazývaný oficiálně 99942 Apophis, měří v průměru 320 metrů.
(17.4.2008)

Střet asteroidu s Marsem

Asteroid s průměrem kolem padesáti metrů zaznamenala observatoř v Arizoně na konci listopadu. Na základě tehdejších informací astronomové před týdnem odhadli pravděpodobnost, že se útvar označený 2007 WD5 srazí 30. ledna s Marsem, na jedna k 25.
2007 WD5 Zemi neohrožuje, k Marsu se blíží rychlostí 44 898 kilometrů v hodině. Yeomans se domnívá, že až pozorování přinesou další informace o dráze kosmické skály, šance na střet s Marsem se opět sníží.
Odborníci se domnívají, že má rozměry zhruba srovnatelné s meteoritem, který v roce 1908 explodoval nad Tunguzskou oblastí na Sibiři a zničil tehdy na 2000 kilometrů čtverečních lesa.
Pokud meteorit nakonec do Marsu opravdu narazí, dojde k tomu pravděpodobně blízko rovníku nedaleko míst, která od roku 2004 prozkoumává robotické vozítko Opportunity. Podle Chesleyho ale robot v žádném nebezpečí není, neboť se v současnosti nachází mimo předpokládanou oblast dopadu.
(30.12.2007)

Kometa Tempel 1

Jádro komety Tempel 1, které bylo úplně zblízka zkoumáno v červenci 2005, je opravdu pokryto nejméně malým množstvím vodního ledu. Toto tvrzení dokazují snímky komety, pořízené v červenci 2005 během jejího opravdu detailního zkoumání. To, že na kometě je voda, jako tvrzení nikoho nepřekvapí, vždyť o tom každý ví a mluví. Ale kde jsou důkazy. Přímé důkazy jsme totiž doposud neměli. První svědectví existence vodního ledu na kometárních jádrech nám přinesl až výzkum zmíněné komety Tempel 1.

tempel1

Výsledky ukazují, že vodní led na povrchu opravdu je, ale v množství poměrně malém. Předchozí spektrální analýzy komet ukazovaly, že na jádrech komet vodní led opravdu existuje, protože v okolí jádra byl detekován. Nyní, poprvné v historii výzkumu komet, máme jistotu, že tomu opravdu tak je. Na snímku jsou "ledová pole" vidět jako namodralé oblasti. Celkový povrch komety je přibližně 45 čtverečných mil, tj. 1,2 miliardy čtverečních stop.
Plocha, která je pokryta slabou vrstvou vodního ledu, je přibližně 300 tisíc čtverečních stop. Ale pouze šest procent této oblasti obsahuje čistý vodní led. Zbývající část obsahuje prach. Z celkového pozorovaného povrchu komety Tempel 1 je vodní led jen asi na půl procentu plochy.
Vysvětlení "vodních pochodů" má rozhodující vliv na porozumění role komet ve sluneční soustavě, a i porozumění skutečnosti, zda komety mohly hrát kardinální roli v dopravě vody na Zemi. Zjištěním existence vodního ledu na povrchu komety Tempel 1 došlo k naplnění jednoho z hlavních cílů mise Deep Impact - zjištění, co je na povrchu i uvnitř kometárního jádra. Zjištění jsou podpořena i získanými spektrálními daty.

Jen pro přípomenutí - dalším výsledkem zkoumání této komety je i zjištění, kde vlastně ve sluneční soustavě kometa Tempel 1 vznikla. Analýzou jejího vnitřku máme jistotu, že oblast jejího zrodu dnes "okupují" planety Uran a Neptun.
(25.8.2006)

2006 HZ51

2006 HZ51

Vědci objevili nový asteroid, který by se mohl střetnout se Zemí. Jde podle nich o největší v současnosti známé těleso, jenž by se s naší planetou teoreticky mohlo v tomto století srazit, a to již za dva roky. Pravděpodobnost, že se tak stane, je však jen velmi malá - zhruba jednu ku šesti milionům. Experti navíc dodávají, že obavy se asi ještě sníží po dalších pozorováních, které zřejmě zjistí, že možnost střetu Země s planetkou je ještě menší, než činí první odhad. Asteroid označovaný 2006 HZ51, který je zařazen do seznamu potenciálně nebezpečných těles, průběžně doplňovaného americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA), byl objeven 27. dubna. V průměru má asi 800 metrů a je jedním z největších, které se kdy do seznamu dostaly. Objekt o této velikosti by při srážce na Zemi způsobil rozsáhlou katastrofu. První z možných dat, kdy by se případně planetoid mohl se Zemí srazit, připadá na 21. června 2008. Další z vesmírných těles potenciálně nebezpečných pro Zemi, asteroid Apophis, má pravděpodnost srážky se Zemí přibližně jedna ku 6000, a to někdy v roce 2036. Bylo by tak asi dost času na přípravu, pokud další měření možnost střetu úplně nevyloučí.
(20.8.2006)

ASTEROID 2004 VD17

Hlavním podezřelým je blízkozemní asteroid známý pod označením 2004 VD17. Asteroid byl objeven v rámci projektu LINEAR 7.listopadu 2004. Už první výpočty dráhy ukázaly, že se jedná o blízkozemní asteroid typu Apollo křižující dráhu Země. Byl zařazen mezi tzv. Virtuální impaktory, tedy planetky, u nichž zatím (tj. ze stávajících pozorování) nelze stoprocentně vyloučit budoucí srážku se Zemí. Jeho průměr se odhaduje na 580 metrů. Asteroid byl proto poměrně bedlivě sledován z vícero astronomických observatoří po celém světě. Nejnovější pozorování z 23.února 2006 umožnila opět přepočítat dráhu tohoto asteroidu. Výpočet však stále nevylučuje srážku se Zemí 4.května 2102, ba naopak asteroid 2004 VD17 ve škále potenciálně nebezpečných planetek podle tzv. Turínské škály (Torino scale) postoupil na stupeň 2 z desetistupňové stupnice, kde 0 znamená "obyčejná blízkozemní planetka" a řadí se sem valná většina ze čtyř tisíc objevených blízkozemních asteroidů, stupeň 1 "objekt vyžadující pečlivé sledování" a stupně 2, 3, 4 až 10 vzrůstající riziko. Torinská stupnice byla přijata na astronomickém workshopu v italském Turíně (mimochodem, myslíte, že je správně počešťovat cizojazyčné zeměpisné názvy?) v roce 1999.

ALE : Stupeň 2 není nejvyšším dosud dosaženým stupněm nebezpečí na Turínské škále. Tím je asteroid Apophis, který ještě pod předběžným označením 2004 MN4 dosáhl v prosinci 2004 stupně 4. Donald Yeomans, ředitel NASA NEO kanceláře říká:"Dvojka na Turínské škále není tak moc alarmující. Z nynějších dat je pravděpodobnost srážky v roce 2102 1:1400. Nejpravděpodobnější však je, že přesná pozorování v delším oblouku dráhy asteroidu možnost srážky zcela vyloučí." A i kdyby, jak říká Andrea Milani, italský teoretik, věnující se právě propočtům možných střetů asteroidů se Zemí, byl by to vážný problém, ale ne pro naši generaci. Čili, byl by čas se připravit a najít nějaké vhodné řešení. Právě probíhá jak pozorovací kampaň pro získání dalších přesných měření pro zpřesňování drahý asteroidu 2004 VD17, tak i pátrání po archívních snímcích, ze kterých by se dala upřesnit dráha asteroidu zpět do minulosti.
(10.8.2006)

ASTEROID APOPHIS 2004 MN4

2004 MN4 je blízkozemní asteroid typu Aten, tedy těleso s velkou poloosou dráhy menší než 1AU a trávící většinu své oběžné doby uvnitř dráhy Země. Takové, velmi vzácné asteroidy dostávají tradičně jména ze staroegyptské mytologie - Aten, Hathor, Sekhmet aj. Vlivem těsného přiblížení asteroidu 2004 MN4 k Zemi v roce 2029 se však jeho dráha změní a bude mít velkou poloosou dráhy větší než 1 AU a tedy se přesune do kategorie asteroidů Apollo. Jeho objevitelé v čele s Davidem Tholenem z University of Hawaii mu proto vybrali jméno staroegyptského božstva, ovšem v řecké (antické) transkripci. Proto Apophis, nikoliv Apep (Apop). A kdo či co byl/je strašlivý Apophis (Apep) zač? Staroegyptské božstvo zla a zkázy, sídlící ve věčných temnotách. Každý den se pokoušel pohltit sluneční loď boha Re (Ra). Apophis (Apep) velel armádě démonů trápících lidi. Většinou býval zobrazován v podobě obřího hada. Apophis = 2004 MN4 je sice jedním z "nejpodezřelejších" známých asteroidů, jeden z mála, který na Turínské stupnici nebezpečnosti planetek dosahuje vyššího stupně než nula, a tedy dle škály stupnice "vyžaduje pečlivé sledování", ale přesto, jak podotýká jeden z jeho objevitelů Dave Tholen, nemíří přímo na nás, alespoň ne hned. Zajímavé věci se však dějí kolem 2004 MN4 i mimo staroegyptskou mytologii. Russell L. (Rusty) Schweickart, bývalý americký astronaut a velitel lunárního modulu Apolla 9, nyní předseda nadace B612 Foundation navrhl Kongresu vyslání kosmické sondy k tomuto asteroidu. Na asteroid by sonda umístila radarový transpondér a data přenesená tímto zařízením by umožnila přesně určit, zda a hlavně v jaké vzdálenosti nás Apophis čili 2004 MN4 mine v dubnu 2029. Vysílací zařízení by mohlo být doplněné i seismometrem pro měření změn v povrchových i vnitřních strukturách asteroidu. Měření poloh asteoridu pomocí transpondéru na jeho povrchu by byl přesnější než optická i radarová měření ze Země. Přibližně 300-metrový asteroid by měl minout Zemi ve vzdálenosti menší než je výška geostacionární dráhy nad povrchem Země. NASA přislíbila, že na návrh odpoví do konce letošního srpna. Nové informace o pravděpodobnosti srážky asteroidu Apophis se Zemí byly prezentovány na letošní konferenci Asteroids, Comets, Meteors 2005 , konané v brazilském centru Búzios nedaleko Rio de Janeira. V následujících řádcích se je pokusím shrnout. Ano, srážka v roce 2029 opravdu nehrozí, planetka nás mine, sice poměrně blízko, ale mine. O tom, že v prosinci 2004 byla situace velice vážná, svědčí i následující obrázek, který ukazuje teoretická místa dopadu planetky v roce 2029 (červená čára je stopa laserového ukazovátka přednášejícího). nákres Naštěstí toto nebezpečí pro rok 2029 opravdu nehrozí, jak ukazuje následující snímek, zobrazující polohu Země a planetky pro 13. dubna 2029, kde planetka je označena šipkou a menší kolečko nahoře v grafu představuje naší Zemi, větší kruh "srážkovou" oblast (červená čára je opět od laseového ukazovátka přednášejícího) Ač pro rok 2029 je nebezpečí zažehnáno, se objevilo další, a to hned pro rok 2036, a opět poměrně významné. Šance na srážku je totiž 1:7000. To sice nevypadá číselně tak významně, ale na srážku tělesa se Zemí je to číslo značně velké, a tudíž nebezpečné. A co s tím dál? Nelze toto nebezpečí přehlížet. Jsou potřeba další pozorování. Příští vhodný návrat pro zpřesňování dráhy tohoto tělesa je v roce 2013. Pozorování v tomto roce nám mohou na 97 procent vyloučit srážku v roce 2036. Pozorování v roce 2021 nám řeknou na 99.8 procenta, jestli se s námi srazí či nikoliv v roce 2036. A to by bylo ještě pořád patnáct let, abychom s "tím" mohli něco udělat a eventuálně zachránit život na naší planetě. Pokud by opravdu byl Apophis na kolizní dráze se Zemí, v roce 2013 bude tato pravděpodobnost cca. jedno procento, v roce 2021 dosáhne procent dvaceti. Ze statistiky vyplývá, že s podobně velkým asteroidem (tento má průměr cca. 320 metrů) se Země střetne průměrně jednou za 1500 let. nákres Ono počítat dráhy v okolí Země do budoucnosti včetně možných odchylek není vůbec jednoduché, jak ukazuje i následující obrázek, zobrazující možné polohy planetky vůči Zemi v jedné rovině. nákres Došlo-li by na nejhorší a nebezpečí srážky by bylo v roce nadále vysoké a muselo by se přistoupit přímo k ochraně Země, byl presentován i časový plán takovéto záchranné akce. Pokud jde o akci , detailní studie by musela být provedena v letech 2013-2019. Poté výroba sondy kolem roku 2020, start 2022 a vlastní "akce" v roce 2024. Pro představu - použitý "projektil" by měl mít váhu cca. 1000 kg a měl by do planetky narazit rychlostí několik kilometrů za sekundu. Tento náraz by upravil dráhu planetky o 25 kilometrů během následujících tří let (rychlost změny dráhy byla spočtena na 0.1 mm/s). Doufejme, že budeme mít opět štěstí, a nebudeme tuto misi v tomto případě potřebovat.
(30.7.2006)


copyright © 2006 ella cikánová | webdesign by ella cikánová
XHTML 1.1 | seo optimalizace | odkazy

Doporučuji: Panovníci Francie | Java hry zdarma
optimalizace PageRank.cz