Český okultista.
Svými následovníky pokládán za svatého muže, jednoho z nejznámějších zasvěcenců této planety (nepochybně také proto, že jeho knihy nevycházeli česky, ale německy) , který připravil s největší obezřetností na pokyn a přání božské prozřetelnosti zasvěcovací cvičební soustavu ....;-)
Napsal tyto knihy vydané nakladatelstvím ASU a Chvojkovým nakladatelstvím :
- Brána k opravdovému zasvěcení
- Praxe magické evokace
- Klíč k opravdové kabale
- Vzpomínky na Františka Bardona
- Frabato
- Frabato - doplněné vydání
- Otázky na Mistra Ariona /Františka Bardona/
PRVNÍ KROKY PŘI PRAXI SE SYSTÉMEM FRANTIŠKA BARDONA
"Paul Allen"
ČIŇ, CO DÁVÁ SMYSL
ÚVOD
Takže úplne na zacátek: v žádném prípade by ses nemel nechat omezovat pouze metodami Františka Bardona, stejne jako jsem to nedelal já. Ale na druhou stranu jsou jeho metody opravdové potešení, zároven jsou velmi praktické a schopnosti jimi získané jsou... (použij svou predstavivost!) zázracné. Nikdy nezapomínej, že všichni jsme ve své podstate velcí mágové, ackoliv vetšina z nás si toho není vedoma. Takzvaný “každodenní život” je naše velká, spolecná, sdílená magie, náš “první kruh síly” (Castaneda)! Následující pojednání by se také mohlo nazývat “Jak získat schopnosti a dovednosti”. Je navrženo obzvlášte pro praktikování ucení Františka Bardona, ale mužeš jej použít na získání všech druhu ostatních “psychických” (nebo i nepsychických) dovedností. A prosím, nepoužívej magii na každodenní veci, není to treba. Jestli máš problémy s každodenním životem (peníze, vztahy, zdraví), tak používej každodenní metody na rešení techto problému, je to daleko prirozenejší a pohodlnejší. Jestliže nevíš jak, zkus tento odkaz (sem dá autor odkaz, prý, casem, až to dá do kupy).
1 – JEDNODUCHÁ CESTA
První a nejduležitejší vec, kterou je treba si zapamatovat a pamatovat: je SNADNÉ dosáhnout
dovedností, které chceš!
(A je to pravda, uvidíš!)
Bud extrémne opatrný, když cteš nebo slyšíš formulace typu “tvrde pracovat”, “obtížné”,
“mistr”, “mistrovství”, “procvicovat”, “cvicení”, “bojovat o to” a tak dále.
Tyto formulace v tobe vytvárejí mentální blok a tvé telo se predem pripraví na zvládnutí
velmi nárocného úkolu. Svaly se zatnou, krevní tlak stoupne a zvýší se hladina adrenalinu v
krvi. To je typická “krizová situace”, zvaná také stres. Tvoje telo je optimálne pripraveno na
útek (z této situace a všem jim podobným) a muže být témer nemožné neco se v tomto stavu
naucit nebo udelat.
Bud opatrný v používání jazyka: je to tvuj prostredek k popisu nebo vytvárení (v jistém slova
smyslu) reality. Vždy si musíš uvedomit, jaké pocity nebo predstavy jsou pripojeny k urcitým
slovum nebo vetám. Každé slovo nebo veta kterou rekneš sobe (vnitrní dialog) nebo ostatním
je vnuknutím (=sugescí) tobe nebo i ostatním, když to uslyší.
Dám ti nekolik príkladu:
- práce: aktivita, která presáhne víc než jen urcitý casový úsek a která je trochu
nepríjemná. Jestliže ta samá aktivita je od prírody príjemná a potešující, termín
“práce” je vynecháván a aktivita je nazývána pravým jménem. Dívání se na televizi je
zrídkakdy nazýváno “práce”.
- cvicení: cílene navržená metoda, u níž je predpokládáno, že nám pomuže v dosažení
dovednosti, kterou je jinak težké získat.
Samozrejme, každý má svuj zpusob chápání významu jednotlivých slov nebo frází. Ale je tu
urcitý stupen podobnosti; kdyby nebyl, nedal by se jazyk používat jako prostredek ke sdílení
našich myšlenek.
Vnuknutí (= sugesce) mají tendenci se “hromadit”, když jsou prijímány casto. Jako príklad si
vezmi predpoved pocasí: “Zítra bude docela OŠKLIVÉ pocasí, bude pršet celý den.” Tato
sugesce muže vést k tomu, že když uvidíš déšt, mohl by ses špatne cítit. A když to uslyšíš
denne od stovek lidí okolo, budeš na to reagovat a budeš se cítit špatne. Je to dobrý príklad
“cerné magie” v našem každodenním živote.
Proto je nesmírne duležité si ríkat, že je opravdu velmi jednoduché neco udelat, že by to
mohlo být potešení, že není duležité jestli máte okamžitý úspech nebo ne a tak dále. Tak se
celá tvoje bytost pripravuje delat neco príjemného a bude se o to snažit. Základní myšlenkové
pochody cloveka jsou velmi jednoduché: vyhnout se bolesti a vyhledávat príjemné. Mužeš
namítnout: Mužu si to sice ríkat, ale v hloubi duše tomu neuverím; zkoušel jsem to a nikdy to
nefungovalo...
Na to existuje zvláštní trik: nezáleží na tom, jestli tomu veríš nebo ne. Ríkej si to a bude to
fungovat, ackoliv to (zpocátku) nebudeš cítit. Muže to dokonce fungovat ješte lépe, když
tomu nebudeš verit! Zní to zvláštne, že? Ale funguje to!
Kupodivu František Bardon v mnoha prípadech ctenáre “straší”, že bude težké zvládnout ono
cvicení. Nevím, proc to udelal, neznám duvody, které ho k tomu vedly, ale myslím, že chtel
odradit lidi, kterí hledají magickou sílu jen proto,aby mohli lépe ubližovat ostatním nebo je
ovlivnovat, prípadne ty, kterí hledají jednoduchou cestu ke zbohatnutí a podobne. Druhý
duvod muže být snaha ušetrit zacátecníka zklamání, jestliže výsledky se nedostaví okamžite.
Vedel, že nadšený student se nikdy nevzdá a tento druh studenta dosáhne dríve ci pozdeji
úspechu. Ale proc to delat složite, když to jde jednoduše? (odpoved se prímo nabízí v ceském
úsloví “Proc to delat jednoduše, když to jde složite?” pozn. prekl.) Jak Bardon s úsmevem
cituje svého žáka Dr. M.K.: “Vždyt je to všechno táááák jednoduché....” (Vzpomínky na
Františka Bardona).
Možná FB urcil jeho Bránu k opravdovému zasvecení jenom pro vysoce nadané lidi. Dr.
M.K. napríklad uspel v prvních kruccích za pouhý jeden mesíc. Ale ted mám pro tebe dobrou
zprávu: každý muže uspet ve studiu podle Františka Bardona, bez ohledu na to, jak je nebo
není talentovaný. Jediný predpoklad je normální mozek. Umíš plynne hovorit svým
materským jazykem a umíš císt? Takhle vysoká inteligence je víc než dostacující k získání
všech možností, které ti nabízí jeho ucení. Takže si pamatuj a mej vždy na mysli: Získat ty
dovednosti,které chceš, je JEDNODUCHÉ!
2 – VNITŘNÍ DIALOG
Co je to dovednost?
Je to soubor vysoce strukturovaných aktivit, které jsou spoušteny když “to chceš použít” nebo
když na ne budeš myslet...
Jakým zpusobem dokážeš zvednout ruku? Nikdo doopravdy neví jak, mužeme to jen
UDELAT. Naucili jsme se JAK se to delá už v detství a lidská fyziologie nám ríká, že tento
jednoduchý pohyb se skládá ze stovek rozdílných úkonu zacínajících v mozku, následovaných
ruznými svalovými stahy za pomoci nervosvalové koordinace, smycky zpetných vazeb, atd.
To vše je provádeno naším podvedomím, my mužeme jen dávat povely a hodnotit jejich
vykonávání:
“Ano, SPRÁVNE, tak, hm... ted už je to horší, trošku doprava, ted doleva, ano, a ted rychleji
prosím, no, ale ne! Zpomal to, nechvátej...(a tak dále)”.
Naše podvedomí ví co znamená “dobre”, “pomalu”, “rychleji” a “ano” a bude na tento vnitrní
dialog reagovat ve saze dosáhnout tebou zamýšleného výsledku.
Vetšina aktivit, které provádíme se deje opakovane, takže jsme se naucili delat vetšinu vecí
automaticky, témer bez vedomého zásahu. Obcas jsou tyto cinnosti zakoreneny tak hluboko v
našem podvedomí, že my už nejsme schopni vedome zastavit provádení této zautomatizované
cinnosti. Zkus se podívat na znak “A” a zároven v duchu neslyšet jeho zvuk; je to nesmírne
obtížné; vidíš pred sebou obrázek predstavující znak “a” a zároven jsi nucen slyšet jeho zvuk.
Díky tisíci identických situací se náš mozek naucil vyvolat vnitrní zvuk “a” pokaždé, když
vidí jeho znak.
Když cvicíš "kontrolu myšlenek"”, cvicení (radeji to budeme nazývat “aktivitou”) prvního
stupne Brány k opravdovému zasvecení, presuneš vedomí k vnitrnímu dialogu. Všichni
vedeme vnitrní dialog, ale vetšina lidí to delá tak automaticky, že už to ani nevnímají. Takže
skoro všichni studenti “UMENÍ”, ríkejme jim mystici, jogíni, mágové atd., považují tento
vnitrní dialog za svého nejhoršího neprítele. Proc?
Predstav si, že poprvé cvicíš cvicení zvané “soustredení na jeden bod” prvního kroku Brány.
Jak FB ríká, je to cvicení ve kterém máš nechat v mysli jen jednu libovolnou myšlenku a na tu
se soustredit bez preskakování pozorností kamkoliv jinam.
Jak asi brzy zjistíš, tvá mysl nebude poslouchat a témer okamžite se zacne volne toulat.
Nasmeruješ ji zpet na puvodní objekt koncentrace a za nekolik okamžiku už zase myslíš na
neco úplne jiného, napríklad “Až prestanu meditovat, nesmím zapomenout nakrmit kocoura”.
Znovu se zacneš soustredit na puvodní cíl a v tomto okamžiku zacíná zápas mezi tvojí vulí a
automatickými procesy tvého vnitrního dialogu.
To je pro vetšinu zacátecníku zdroj nekonecných depresí a vzteku. Rada lidí se v tomto
okamžiku proste vzdá, i když vlastne ješte ani nezacali.
V “Autobiografii jogína” (jak a jestli to vyšlo cesky nevím, pozn. prekl.) od Joganandy mužeš
najít príklad. Na zacátku 14. kapitoly je pasáž, kde Jogananduv guru Sri Yukteswar chtel, aby
jeho student prišel a zavolal na nej: “Mukundo!” (krestní jméno Joganandy), a mladý
Jogananda odpovedel: “Mistre, já medituji...” (...takže nemužu prijít). Na to mistr opácil: “Já
vím jak “medituješ”, tvé myšlenky se toulají jako unášeny vetrem.”
Mohl bych pripojit stovky podobných príkladu, protože zkušenost s vyrušujícím vnitrním
dialogem je jedna z nejcastejších situací pri tréninku a je dobre zdokumentována v okultní
literature.Na tento “problém” narazí každý student okultních umení.
Z tohoto duvodu FB umístil kontrolu myšlenek a bodovou koncentraci na zacátek celého
kursu.
Vetšina lidí a ucitelu tvrdí, že tady se ucíš umení koncentrace. Myslím, že nemají pravdu. Už
nyní totiž PERFEKTNE ovládáš umení koncentrace! Každý má svou urcitou oblast, ve které
se výtecne soustredí. Myšleno neco, co máš opravdu rád, co mužeš delat dlouho, treba
sledování televize, ctení, povídání si, pití piva... Každý psycholog ti potvrdí, že potrebuješ
ohromné množství pozornosti a soustredení, abys mohl tyto cinnosti vykonávat. Casto si ani
neuvedomujeme, jak chytrí jsme v každodenním živote!
Nekterí lidé nedovedou myslet na to, co mají opravdu rádi; možná se tedy dokážou perfektne
soustredit na trápení se. Tento typ lidí se dokáže trápit celý den a celou noc, jsou úžasní
starost-jogíni, a tak se témer všechny jejich starosti a trápení stávají reálnými! To není vtip, to
je magie v praxi!
Vše, co musíš udelat je presunout pozornost z dosavadního objektu soustredení na novou
dovednost, kterou si preješ získat. Muže to chvilku trvat, ale opakováním prijde soustredení
na novou schopnost bez námahy a cink -> pred tebou se objeví rusalka (to byl vtip, rusalky
prijdou až ve vyšších stupních magického vývoje).
Vnitrní dialog rozhodne není neprítel, ale výborná dovednost, použitelná ke zvládání
každodenního života a zároven tvuj spojenec ve studiu všech druhu magie.
A ted ti prozradím, jak bys mohl cvicit svá "koncentracní" cvicení pohodlneji a príjemneji.
Vezmi si prípad, kdy se ucíš "bodové soustredení". Zamer svou pozornost na myšlenku dle
svého výberu. Jak jsem ukázal už predtím, brzy se zacnou vtírat rušivé myšlenky. A ted
prijde to duležité: nepanikar. Neboj se. Zustan klidný a soustredený. Neríkej jim "rušivé
myšlenky". *** Vítej tyto "jiné" myšlenky!!! *** Je pošetilé bojovat proti automatickým
vzorum tvého podvedomí! Jenom se budeš cítit nepríjemne, a když se cítíš nepríjemne, tak si
tvoje podvedomí spojí tuto situaci s nepríjemnými pocity a bude se snažit vyhýbat podobným
situacím. A v dusledku toho budeš ríkat svým kamarádum: "Je to moc težké, nedokázal jsem
se to naucit."
Doprej si možnost naucit se nový model chování podvedomí. Nikdy predtím jsi to nedelal, tak
jak mužeš vedet, jak se to delá? Nech svuj mozek trochu experimentovat. Jestliže se opravdu
chcete naucit novou dovednost, je obcas dokonce i užitecné jít chvíli špatným smerem.
Úmyslne mysli na jiné veci a užívej si ten pocit, že tu chybu deláš sám, z vlastní vule.
Takže si predstav, že si tam hezky sedíš a skoro úplne jsi zapomnel, že deláš nejaké
koncentracní cvicení. A najednou bum!, a jsi zpátky na puvodní myšlence. Nesnažil ses o to.
Ale jsi proste zpátky. Sedel jsi tam, myslel jsi na neco, co ani náhodou nesouviselo s
cvicením, a najednou tvá pozornost skocila zpátky na puvodní myšlenku cvicení. Nikdo neví
proc. Udelalo to tvé podvedomí. Ale jsi zpátky.
Procit si tuto zkušenost! Rekni si "Ach ano, jsem zpátky, tohle je ten správný stav mysli."
(nebo to proste "cit" beze slov v pozdejších fázích vývoje.)
Potom, za nekolik okamžiku, se tvá pozornost opet presune jinam. A po chvíli budeš zase
zpátky.
Pri tomto ucebním procesu se bude ohnisko tvé pozornosti stále menit. Rád to prirovnávám ke
kyvadlu. Porád je v pohybu. Na krátkou chvíli mine stred, který v tomto prirovnání
predstavuje myšlenka dle tvého výberu, ale vetšinou bude nekde jinde. Jak budeš pokracovat
ve výcviku, kyvadlo bude zklidnovat svuj pohyb a tím pádem bude procházet stredem casteji.
Nakonec zustane prímo ve stredu tak dlouho, jak budeš chtít. Nech kyvadlo (mysl), at si delá
co chce, nemíchej se do toho. A nakonec bude delat to, co budeš chtít ty!
3 – OPAKOVÁNÍ: ZLATÝ KLÍČ K PALÁCI
Snad si pamatujete tento starý vtip:
Vcera jsem potkal na párty legracního cloveka. Mluvili jsme spolu o hudbe a on rekl, že má
rád klavír. Zeptal jsem se ho, jestli na nej hraje, a on odpovedel: „Ne. Chtel bych se to naucit,
ale nemužu. Zkoušel jsem to dvakrát, ale nešlo to.“
Je kriticky duležité opakovat cvicení, které sis vybral, *** KAŽDÝ DEN ***
MNOHOKRÁT na krátký casový úsek (okolo 10 minut) dokud neuspeješ. Prosím všimni si,
že používám slovo „opakování“ místo „cvicení“. Proste presun pozornost bez prílišného
snažení se.
Never tomu, že cvicení dává jen ty výsledky které vidíš! KAŽDÉ OPAKOVÁNÍ daného
cvicení má o hodne vetší úcinek na podvedomé úrovni, než mužeš zjistit ve své vedomé
mysli. Po skoncení cvicení tvé podvedomí POKRACUJE v práci na požadovaných výsledcích
a mnoho ruzných rovin tvé osobnosti pilne pracuje, aby uskutecnily tvé prání. Nezkoumej
všechno jen svou vedomou myslí. Naše vedomí, jakkoliv dobre vyvinuté, je jen pouhým
rákosím na pobreží oceánu podvedomí. Když zacneš duverovat i jiným rovinám své mysli, tak
budou všechny spolecne pracovat o hodne lépe!
Podobá se to sázení. Mužeš zasadit semínko (tvé prání neceho) do zeme (tvé podvedomí) a
pak už zbývá jen verit matce prírode, že se semínko bude dále vyvíjet, jak má. Když budeš
znepokojene nebo netrpelive vyhrabávat semínko každý den, abys zkontroloval jak klící,
budeš narušovat celý proces prírody a taky by ses nemusel dockat úspechu. Zalévej své
„semínko“ každý den opakováním svých cvicení tak, aby „puda“ byla stále „vlhká“ a tím
mela optimální podmínky pro vývoj malé rostlinky.
Cvic denne tak, jak ses rozhodl a po dokoncení cvicení zacni myslet na bežné denní cinnosti,
aniž by ses trápil vetšími ci menšími úspechy cvicení.
Duveruj casu: bud presvedcen, že se úspech dostaví. Vzpomen si: vlak muže dojet jen do
stanice, protože je nucen jet po kolejích. Je to jen otázka casu. V tomto prípade máš výhodu:
nemusíš se starat o to, jestli koleje vedou správným smerem, jestli strojvedoucí umí rídit atd.
Podobne duveruj svým duševním procesum. Zároven je velmi duležité, aby motor tvého vlaku
mel dostatek paliva, aby dojel do cílové stanice. A toto palivo pridáváš každodenním
opakováním cvicení.
Za nejaký cas, kdy budeš opakovat vybrané cvicení po nevím-kolikáté, se veci zmení. Zjistíš
velmi zajímavé skutecnosti, co se týce mentálních procesu spojených s tvým cvicením. Když
to dotáhneš až do tohoto bodu, tvé cvicení se stane cestou, která te bude tešit. Každý den
budeš zjištovat nové a zajímavé podrobnosti o tomto svém cvicení. Tyto události budou
pozvedávat tvou duši a to bude další motivace pro tvuj další postup.
Je tu také duvod, proc ríkám, že je tato rada potrebná jen ze zacátku. Jakmile zvládneš první
kroky, pujdeš dál a dál. Zjistíš, že u každého nového cvicení mužeš zpocátku narazit na jisté
obtíže, ale casem poznáš, jak se dají prekonat a pak už te nebudou obtežovat.
Zdánlivý malý a bezvýznamný úspech ci neúspech daného opakování cvicení nemá vliv na
celek! Jedno jediné cvicení nemá význam. Vždycky tu budou malé výkyvy nahoru a dolu, než
dosáhneš cíle. Naše mysl není kremíkový cip, který funguje porád stejne. Jsme živé bytosti a
tím pádem máme urcité oscilacní tendence v našich výkonech. A nakonec prijde ten štastný
den, kdy dosáhneš cíle. Vždycky to je zlom: trebaže úspech prichází krok za krokem, první
zkušenost s nove nabytou schopností je vždy událost, naplnená pýchou. Ti, kdo cvicí, ví, že je
to pravda. Znovu a znovu to vypadá, že se to nedarí, že žádný úspech neprichází.... a najednou
se všechno zmení. Opravdový úspech prijde vždy jako prekvapení: najednou víš jiste, že to
máš.
Tak, jak casto by se melo opakovat jedno cvicení? Nejúcinnejší pocet se liší nejen od cloveka
k cloveku,ale i od cvicení k cvicení. Záleží to na talentu na danou schopnost, na dovednosti
zastavit vnitrní dialog, na tom jak si veríš v ucení nových vecí a tak dále. Proto je na tobe,
abys experimentováním sám zjistil, jak casto bys mel opakovat to které cvicení. Muže to být
od 1-2x za týden až po 6x (i více) za den. Dám ti príklad: jsou lidé, kterí jsou velice dobrí ve
vizualizaci. Používají ji skoro celý den jako normální cást svých myšlenkových procesu. A
delají to tak od svého detství. Proto jsou pomerne zbehlí ve vizualizaci neceho.
To je „talent“: když neco deláš dlouhý cas, budeš to s nejvyšší pravdepodobností umet velice
dobre. Ostatní nepoužívají vizualizaci ve svých normálních myšlenkových pochodech: myslí
vetšinou ve slovech a ve vetách (vnitrní ZVUKY) a tak nejsou zbehlí ve vizualizaci. Takovíto
lidé by meli investovat více casu do rozvoje této schopnosti.
Když je pro tebe prirozené delat nejaké cvicení, stací ti 2-3 opakování týdne, když máš v sobe
jisté predpoklady, ale nedokážeš je používat naplno, mel bys cvicit 1-2x denne. A konecne,
když to pro tebe vypadá jako velmi obtížné dosáhnout kýžené schopnosti nebo když se chceš
rozvíjet hodne rychle, muže být potreba trénovat až 6x denne. (Ale pozor: nikdy to neprežen!
Když se budeš cítit neštastne nebo zjistíš jiné negativní pocity, sniž pocet opakování.)
Je tu samozrejme minimální množství cvicebního casu, potrebného k získání nové schopnosti.
Když si precteš vetu, mel bys to udelat v urcitém case. Nemužeš si každou hodinu precíst
jedno slovo, protože bys nebyl schopen porozumet textu. Podobne nedosáhneš niceho, když
jednotlivá cvicení budou od sebe príliš vzdálená. Proto by mel peclive uvážit, jestli opravdu
chceš zacít s tréninkem nejakého cvicení.
Zpocátku bude stacit jedno nebo dve opakování. Když ti to pujde dobre, POTÉ mužeš zvýšit
pocet cvicení, které budeš PRAVIDELNE cvicit.
Vetšina zacátecníku chce získat príliš mnoho najednou. Dobre to znám, je to celkem
prirozené. Když nekdo zacne s Bardonovým systémem, je nadšený a chce získat všechny ty
úžasné schopnosti, o kterých se docetl a které zní tak nadprirozene. Zacátecník opravdu chce
být velkým mágem, který má sílu udelat témer všechno. Hermetismus je však o necem jiném.
Není to nástroj na ovlivnování jiných, v dobrém ani ve zlém. Není to cesta k ovládnutí
nadprirozených sil. Nebudeš superman (superžena), který(á) zachrání svet!!!
Hermetismus je metoda k rozvíjení sebe sama: metoda pro OPRAVDOVÝ postup. Je to
zpusob, jak se stát VÍCE clovekem. Jestliže tvoje hlavní motivace do magie je pouze splnení
svých prání, budeš ve svém postupu stahován zpet práve temito práními. Jako první se
musíme naucit trpelivosti, vytrvalosti a houževnatosti. Když zvládneme získat tyto vlastnosti,
prijde v závislosti na nich i úspech; nejen v magii, ale ve vetšine jiných oblastí života, a
všechno se zmení k lepšímu. Od toho okamžiku zjistíte, že dokážete skoro všechno na svete
bez nejmenšího použití magie. TO JE OPRAVDOVÝ POKROK! To je duvod, proc se možná
rozhodneš nepoužívat magii v každodenních záležitostech. A když se tak rozhodneš, brány
magických schopností se široce rozevrou.
Karl Brandler-Pracht (1864-1945?), nemecký mág doporucuje ve své „Ucebnici rozvoje
okultních sil“ ("Text-book for the development of occult powers" (Lehrbuch zur Entwicklung
der okkulten Kraefte)) následující cvicení na rozvíjení výše zmínených vlastností: „Vezmi
velkou plechovku a napln ji fazolemi, hrachem a cockou. Promíchej to. Ted to rozdel do trí
plechovek tak, aby v každé byl jiný druh luštenin. Delej to opakovane, pokaždé když máš 15
minut volného casu. Pozoruj své pocity: nebud nervózní ani netrpelivý. Delej to s vnitrním
pocitem tiché oddanosti (nadšení, angl. dedication) a lásky. Když budeš mít úspech v tomhle,
vezmi balícek zrní pro ptáky a oddeluj radu druhu semínek. Když už budeš mít téhle driny
plné zuby tak, že už to skoro budeš držet v ruce s cílem vyhodit to z okna, na chvíli si
odpocin, zazpívej si nejakou hezkou písnicku a zkus si odpocinout. A potom zacni znova.“
Prosím uvedom si,že naše spolecnost nám dává mnoho cest a zpusobu, jak dosáhnout obecne
požadovaných znalostí a schopností, jako napríklad schopnost císt, rídit a tak dále. Napríklad
meli bychom chodit do školy, abychom se mohli naucit císt, psát, pocítat atd.
Jenže naše spolecnost neví nic o magických cílech. S prihlédnutím k této skutecnosti je nutné
použít zvláštní prístup. Proto tedy POTREBUJEŠ METODU, která zjistí naprosto pravidelné
provádení tech cvicení, které rozvíjejí magické dovednosti.
Když zacneš cvicit, zacneš tak s nejvyšší pravdepodobností s uprímnou touhou delat svá
cvicení co nejpravidelneji. Jenomže každé prání má jen urcitý motivacní náboj. Cím silnejší to
je, tím déle budeš cítit potrebu pravidelne cvicit. Casem se do toho zacnou primíchávat jiná
prání, jiné touhy a motivace a budou zamerovat tvou pozornost jinam, takže tvé odhodlání
cvicit bude slabší a slabší, až se muže stát úplne neduležitou záležitostí a nakonec skoro
zapomeneš na své puvodní odhodlání. A pak zbyde jen tiché šeptání tvého špatného svedomí.
Jen 10% (nebo ješte méne) lidí má podle mých zkušeností vrozenou schopnost verne
pokracovat ve svém puvodním odhodlání.
Všichni ostatní potrebují cas od casu znovu posílit své puvodní rozhodnutí. Proto jsou
duležité duchovní komunity, vztahy žák/ucitel, uprímne mínené prísahy a jako nejnovejší
pomoc v tomto smeru: internetová diskusní fóra. Velmi úcinné jsou v tomto smeru i knihy s
okultní tématikou. Všechny tyto veci ti mohou pomoci zamerit svou pozornost zpátky na svuj
úkol.
Prosím posud také, co nám ríká jiný autor o pravidelném cvicení:
„Casový rozvrh cvicení je klícove duležitý, takže první vec, kterou bys mel udelat, je
sestavit si jeden. Jestliže nemáš rozvrh, tak si ríkáš že budeš cvicit až budeš mít cas.
To nikdy nefunguje. Vyber si dobu, ve které, na základe pravidelného opakování,
budeš cvicit. Cas, který si vybereš, a frekvence cvicení, kterou si naplánuješ, by mela
být realisticky splnitelná. Pamatuj také na to, že prijdou chvíle, kdy uvázneš na
jednom míste, kdy budeš chtít zanechat svého závazku. S tím musíš pocítat. Tak, ted
jsi se vší pravdepodobností výjimecná osoba, která muže delat mnoho vecí, které rada
jiných lidí nemuže.
Jak to vím? Protože v prubehu let jsem zjistil, že to jsou hlavne výjimecné osoby, kdo
pro sebe najde a naucí se používat autohypnózu. Ješte o jednu lahudku z mnohaletých
zkušeností mohu predat: Cím jsi výjimecnejší, tím víc potrebuješ rozvrh. Nevím proc,
proste to tak je. Jsou tu samozrejme výjimky, ale vetšinou kdo má snadno
zorganizovatelný a naplánovatelný život, je zároven nudný, udrený a bez špetky
predstavivosti. Neschopní cehokoliv krome tech nejobycejnejších vecí. Na druhou
stranu cím produktivnejší a schopnejší jsi, tím víc potrebuješ rozvrh, abys do svého
casu všechno vmestnal. Pravdepodobne to už víš. Ale jestli ne, venuj tomu pozornost:
Udelej si rozvrh!“
Vyvinout si svou metodu, která tvým osobním potrebám sedne nejlépe je velmi dobrý nápad.
Napríklad moje oblíbená metoda používá diagramy. Mám moc rád diagramy. Používám pri
práci „dobré“ diagramy, které neco ukazují nebo dokazují. Opravdu nenávidím špatné
diagramy, které dokazují jen selhání nebo chaotické pozadí.
Rekneme, že chci delat urcité cvicení nejméne 6x denne. Abych mohl sledovat jak se mi to
darí, namaloval jsem si asi takovýto diagram.
Snažím se, abych dostal hezký diagram tím, že budu opakovat ono cvicení 6x, jak jsem si
puvodne naplánoval. Nesnáším, když se mi nekdy nepodarí dosáhnout minimálního poctu
šesti opakování, což muže v dusledku ošklive zkazit i jinak hezký diagram (jako napríklad
ten, co jsem uvedl jako príklad). Zpocátku jsem si své diagramy kreslil rucne, ted k tomu
používám pocítac.
Tato metoda plne uspokojuje jen moje požadavky, ty by sis mel najít neco, co bude vyhovovat
tobe nejlépe. (znám spoustu lidí, kterí z duše nenávidí diagramy.) Pritom jediné, co je opravdu
duležité: abys delal svá cvicení pravidelne.
A nebud zklamaný, když náhle zjistíš, že jsi „zapomnel“ cvicit. Jak jsem výše naznacil, je to
prirozené chování, a je široce rozšíreno mezi lidmi. Bud pripraven na to, že se ti pri tvém
rozvoji neco takového muže stát; tehdy by sis mel alespon prekontrolovat, jakou sílu ješte má
tvá motivace: mužeš zjistit úpadek svého rozvoje a tak vcas podniknout primerená
protiopatrení.
Ješte nekolik posledních slov k tomuto tématu: cas v jistém slova smyslu neexistuje. Existuje
jen okamžik prítomnosti. Proto bys mel zacít v tomto okamžiku. Nemužeme si ríct: „Zacnu s
tím zítra“, protože žádné „zítra“ není. Každý delá vždycky jen to, co vždycky delal. Jestliže si
chceš být jist, že neco budeš delat i zítra, tak to UDELEJ NAPRED DNES.
Následující dve vety jsou velmi duležité: „Když to udeláš ted, tak to pravdepodobne
udeláš i zítra, když to neudeláš ted, neudeláš to už nikdy.“ a „Každý delá vždycky jen to,
co predtím vždycky delal.“
Tyto dve vety platí pro témer všechno v našem živote, od tech nejduležitejších až po ty docela
bezvýznamné. Proto bud velmi opatrný pri VŠEM, co ve svém živote deláš, protože to s
nejvetší pravdepodobností zmení tvuj náhled na dobré ci zlé, nebo to muže dobro ci zlo
posílit, záleží na povaze cinu.
Překlad : xaint