zpět

KABALA

Historie

Židovská tradice zapovídá zaobírání se kabalou každému, kdo není starší čtyřiceti let a není zakotven ve víře a společenství lidu, z něhož kabala vyrůstá. Přirozená touha člověka po věcech, které ho přesahují, však od nepaměti mnohé vedla a i dnes vede k nerespektování tohoto zkušenostmi ověřeného.

Výraz kabala

Slovo kabala pochází z hebrejského kořene kbl, který znamená tolik co "přijímat" nebo "obdržet", a jako podstané jméno tedy "to /skrze tradici/ přijaté".

Základní pojmy

Jména sefir

Pro pochopení jednotlivých sefir :

Devět prvních sefir se dělí na triády, trojice, z nichž každá obsahuje dvě sefiry s principy protichůdnými a jednu s principem jednotícím. Oním jednotícím principem je rovnováha, rovnovážný stav, o němž je řeč v knize Sefer Jecira.
První triáda, kterou představují Keter, Chochma a Bina, značí metafyzické nástroje Boží a znamená absolutní identitu existence a myšlenky. Vytváří to, co novější kabalisté nazývají "říší nad smysly stojící''.
Druhá triáda, Chesed, Gebura a Tif'eret, má mravní charakter a jejím prostřednictvím se Bůh jeví jako identický Dobrotě a Spravedlnosti. Tyto sefiry ukazují v Dobrotě, respektive v nejvyšší podstatě původ krásy, tj. vznešenosti. Nazýváme je rovněž "ctnostmi" nebo "morálním světem", ale také "světem citu" (sensible) v nejvyšším smyslu toho slova. Je to říše cítění a pociťování.
Třetí triáda, složená z Necachu, Hodu a Jesodu, symbolizuje všeobecnou Prozřetelnost jako nejvyššího umělce, který zároveň představuje absolutní sílu, pevnost, schopnost vytrvat, schopnost vývoje, ženský princip plodivé síly, stojící za vším jsoucím, která v sobě zároveň obsahuje vyšší jednotu všemohoucí příčiny, tj. substanci. To jsou poslední sefiry, které spoluvytvářejí přirozený svět, přírodu v její hlubší podstatě: Natura naturans.
Poslední sefira, Malchut, není podle souhlasného mínění všech kabalistů žádným novým přívlastkem Božím, ale pouze spojením všech ostatních. Je to mezi ostatními existující harmonie světa.