astrologie
astronomie
mystika
ostatní
osobni
slunce
SOHO fáze Měsíce

mapa
odtud se můžete podívat na jakékoli místo na světě

Endeavour je konečně ve vesmíru

Americký raketoplán Endeavour se sedmičlennou posádkou krátce po půlnoci našeho času odstartoval z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ke stanici ISS. Předchozích pět pokusů o start NASA odvolala. Televizní záběry startu ukázaly, že stroj zasáhlo několik úlomků, NASA ale zůstává v klidu.
"Osm až devět úlomků, asi z izolační pěny či ledu, odpadlo z externí nádrže v prvních minutách po startu a několik z nich narazilo do raketoplánu, který mohly poškodit," řekl mluvčí amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Gerstenmaier na tiskové konferenci.

posádka Endeavour

Posádku čeká šestnáctidenní mise. Vedle poslední části japonské laboratoře Kibo má raketoplán na ISS dopravit nové sady baterií a další zařízení, které astronauti nainstalují během pěti plánovaných výstupů do volného prostoru. Vůbec poprvé se také ve vesmíru sejde třináct pozemšťanů - sedmičlenná posádka raketoplánu se připojí k šesti obyvatelům ISS.
(21.7.2009)


Americká družice se dostala k Měsíci

Z Mysu Canaveral na Floridě ve čtvrtek 18.6.2009 odstartovala raketa bez lidské posádky, která k Měsíci nese dvě sondy. Cesta ji trvala čtyři dny a teď přechází na oběžnou dráhu Měsíce. Koružit bude 50 kilometrů nad povrchem. Má za úkol fotit povrch a vytvořit jeho detailní trojrozměrnou mapu. Díky ní později vědci určí nejvhodnější místo pro přistání lidské posádky. K Měsíci zamířila i druhá družice. Má zjistit, jestli se ve stinných kráterech jižního pólu neskrývá nějaká forma ledu.
(23.6.2009)

Smrtící paprsek z černé díry

Experti amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku mají jedinečný objev. Jistá galaxi zaniklé hvězdy vyzařuje mohutný proud částic a radioaktivního záření, který by mohl zlikvidovat vše živé, co mu stojí v cestě.
Astronomové z NASA se domnívají, že nejpravděpodobnější obětí tohoto paprsku smrti se stane nikoliv naše, ale jiná galaxie. K tomuto jevu dochází deset bilionů kilometrů od zeměkoule, takže planeta Země je prozatím v bezpečí.
(28.12.2007)

USA odtajnily plány

NASA už před rokem oznámila, že chce na Měsíci vybudovat základnu, a poté vyslat první lidskou posádku na Mars. Teď ale vědci slibují ještě více: na Měsíci by prý mělo vyrůst celé město.
Možná se tak začne naplňovat vize slavného fyzika Stephena Hawkinga. Ten soudí, že lidstvo musí začít osidlovat nové planety, aby přežilo. Země mu dříve či později přestane stačit.
"Součástí naší práce je vybudovat na Měsíci město," uvedl Gilbreich.

Dobývání Měsíce
1969 - Neil Armstrong jako první člověk sestupuje na povrch Měsíce. Lety jsou zastaveny v roce 1972
2004 - americký prezident George Bush oznamuje plán obnovy letů na Měsíc
2014 - první let nové kosmické lodi Orion s lidskou posádkou, ještě bez přistání na Měsíci
Kolem r. 2020 - první let čtyřčlenné posádky s přistáním na Měsíci, plánovaný první let čínské posádky na Měsíc
Vzdálenější budoucnost - americké a čínské základny na Měsíci, vznik prvního města

"Výlet" čtyřčlenné posádky má podle odhadů stát se vším všudy přes 104 miliardy dolarů.
Základna na Měsíci má být podle dosavadních plánů v provozu kolem roku 2024. Bude stát na jižním pólu měsíce, protože na pólech planety je příznivější počasí. Je tam tepleji než v jiných částech Měsíce.
Astronauty dopraví na Měsíc nová loď Orion. Pokud vše dobře půjde, vzlétne poprvé zkušebně v roce 2014.
(11.12.2007)

Jak lidé dobudou Mars.

Příběh odvážných astonautů by mohl teoreticky začít v únoru roku 2034.
Skupina Američanů by nastoupila na floridském misu Canaveral do 400 tun vážícího kosmického plavidla poháněného kryogenním palivovým systémem a zamířila k Rudé planetě.
Na hornatý povrch Marsu, kam bude o pár let dříve vyslán modul na bydlení a skladování životně důležitých zásob, dorazí o šest až sedm měsíců později. Strávit by zde měli celkem šestnáct měsíců.

Na pomoc ze Země se spoléhat nemohou. Možnost poslat na Mars další zásoby nebo přerušit misi NASA vyloučila. Astronauti tak budou muset recyklovat vodu i vzduch, počítá se s jadernou energií pro modul, zajištěna musí být také kompletní lékařská péče. Na palubě kosmické lodi se bude dokonce pěstovat ovoce a zelenina.
Ve zprávě přesto zůstává řada bílých míst. Nejasné je i to, kolik dobrodružná cesta na Mars bude stát. Mluví se o 20 až 450 miliardách dolarů, a přesnější odhady nejsou údajně možné.
Neví se tak kolik, ale ani kdo bude misi platit. Jasné je jen to, že americká vláda se bude spoléhat na pomoc soukromníků. Roční rozpočet NASA pro rok 2008 počítá pouze s 18,5 miliardami dolarů.
(8.12.2007)

Žena zlomila rekord v pobytu ve vesmíru.

Americká astronautka Sunita Williamsová dnes na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) překonala ženský rekord v délce pobytu ve vesmíru. Jedenačtyřicetiletá inženýrka indického původu překonala rekord 188 dnů a čtyři hodiny ve vesmíru, který od roku 1996 patřil její americké kolegyni Shannon Lucidové.

Nová rekordmanka indického původu pobývá na orbitálním komplexu od loňského prosince a nyní ji nahradí astronaut Clayton Anderson. Ten před několika dny přiletěl s raketoplánem Atlantis, s jehož posádkou se má Williamsová vrátit v úterý na Zemi.
(16.6.2007)

NÁSTUPCE HUBBLEOVA TELESKOPU

Nový teleskop, který ponese jméno bývalého ředitele NASA Jamese Webba, nahradí stárnoucí Hubbleův teleskop v roce 2013. Čtyřiadvacet metrů dlouhý a 12 metrů vysoký přístroj za 4,5 miliardy dolarů přinese snímky galaxií, které vznikly přímo při velkém třesku.

Hubbleův nástupce bude stát 4,5 miliardy dolarů a bude umístěn do vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země. Vynést ho tam má evropská raketa Ariane 5 a jeho životnost se odhaduje na deset let. Bude pořizovat především snímky z infračervené části světelného spektra, jehož částice k Zemi putují miliardy let z nejvzdálenějších koutů vesmíru.
(17.5.2007)

PRVNÍ EVROPSKÁ SONDA NA MĚSÍCI

měsíc

Dne 3. 9. 2006 v 07:42:22 SELČ (05:42:22 UT) dopadla kosmická sonda SMART-1 na povrch Měsíce. Podle očekávaného plánu tak byla zakončena první mise kosmické sondy ESA s iontovým pohonem k jinému nebeskému tělesu a první Evropský projekt sondy k Měsíci. Vědci z ESA odhadují, že sonda dopadla do oblasti na souřadnicích 46.2º západně, 34.4º jižně.

Nakonec však už v noci z pátku na sobotu museli do dráhy sondy zasáhnout. Hrozilo totiž, že se s měsíčním povrhem sonda střetne ještě dříve a zmaří jejich pozorování. Řídící středisko v německém Darmstatu zjistilo, že sondě hrozí kolize s 1,5 kilometru vysokým okrajem kráteru, kde má sonda nakonec přistát. Zapnulo proto poziční přídavné motory sondy a zvedlo ji o 600 metrů výše.
Místem dopadu bude Lacus Excellentiae (Jezero znamenitosti) zhruba sto padesát kilometrů široký kráter na měsíční jižní polokouli. V tu chvíli bude toto místo zcela temné, takže dopad má být dobře viditelný ale jen pro někoho.
(10.10.2006)

NOVÁ RAKETA NA MARS

raketa raketa Nasa vyrobila novou raketu schopnou doletět až na Mars a zpět. Zprvu bude tato raketa sloužit k letu na Měsíc(rok 2015) a při budování stálé měsíční základny(mezi lety 2020-2025). Potom bude tato raketa, pojmenovaná Ares I po Řeckém bohovi spojeným s Marsem, sloužit pro lety na Mars. Tato raketa bude mít 5 verzí I - V jako za éry Apolla byla raketa Saturn I - V.
(5.9.2006)

Měsíce Saturnu

(10.11.2006)

VZNIK A ZAČÁTKY NASA

logo NASA

NASA vznikla jako americká reakce na úspěchy sovětského kosmického programu. 29. července 1958 americký prezident Eisenhower podepsal "National Aeronautics and Space Act", zákon, kterým vznikla NASA. Agentura začala fungovat 1. října 1958 a po Národním poradním výboru pro letectví (National Advisory Committee for Aeronautics - (NACA) zdědila 4 laboratoře a zhruba 8 000 zaměstnanců. První programy NASA byly zaměřeny na výzkum letů člověka do vesmíru. Program Mercury, zahájený v roce 1958, měl za cíl hlavně zjistit, zda člověk může přežít ve vesmíru. 5. května 1961 uskutečnil Alan Shepard balistický skok v kabině Mercury 3 a 20. února 1962 se John Glenn stal prvním Američanem, který obletěl zeměkouli v kosmické lodi Mercury 6.

Program Apollo

Poté, co program Mercury prokázal, že kosmické lety s lidskou posádkou jsou uskutečnitelné, byl zahájen program Apollo. Ten měl původně za cíl další výzkum vesmíru a eventuálně dosažení oběžné dráhy Měsíce. Jeho cíl byl předefinován poté, co prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu z 25. května 1961 uvedl, že by Spojené státy měly dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970. Hlavním cílem programu Apollo se stalo právě přistání na Měsíci. Mezitím byl zahájen program Gemini, který měl umožnit vyzkoušení technologií a postupů nezbytných pro měsíční mise. Po osmi letech, během kterých se uskutečnila řada zkušebních letů a při kterých zahynuli první američtí kosmonauti (požár Appola 1 během tréninku startu), se podařilo cíl programu Appolo splnit. Posádka Appola 11 přistála na Měsíci 20. července 1969 a po ní se procházelo po Měsíci ještě 10 dalších kosmonautů. Po splnění Kennedyho úkolu dopravit člověka na Měsíc podpora pro americký kosmický program ochabla. To se projevilo i předčasným ukončením měsíčních misí Appolo - ačkoli byly plánovány ještě tři další lety, program byl ukončen v prosinci 1972 letem Appola 17 (je zajímavé, že to bylo poprvé a prozatím naposledy, kdy se na povrch Měsíce dostal profesionální vědec - geolog Harrison Schmitt). Jednou z příčin předčasného ukončení programu byly i rozpočtové škrty vyvolané válkou ve Vietnamu. Další rané mise

Ačkoli většina rozpočtu NASA byla věnována na pilotované kosmické lety, NASA vyslala také řadu bezpilotních sond. V roce 1962 odstartoval Mariner 2, který jako první lidmi vyrobená sonda proletěl kolem jiné planety - Venuše. Programy Ranger, Surveyor a Lunar Orbiter byly klíčové pro průzkum podmínek na Měsíci před přistáním lidí v rámci programu Appolo. Dvě sondy Viking přistály na Marsu a sondy Pioneer a Voyager se vydaly k vnějším planetám sluneční soustavy - Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, odkud vedle vědeckých dat vyslaly i barevné snímky. V roce 1973 NASA vypustila svoji první družicovou stanici - Skylab. Vystřídaly se na ní tři tříčlenné posádky, ale již v roce 1975 byla opuštěna. Po vítězství USA v závodech o dosažení Měsíce se obě mocnosti začaly orientovat na vzájemnou spolupráci. 17. července 1975 se americká loď Appolo spojila se sovětským Sojuzem 19. Tento projekt znamenal zahájení mezinárodní spolupráce ve výzkumu vesmíru a mnohé projekty, které existují dnes, mají počátek v té době. Éra raketoplánů

Raketoplán startuje jako raketa, ale přistává jako letadlo. Atlantis dosedá na přistávací dráhu Kennedyho kosmického střediska. Od druhé poloviny 70. let se hlavní úsilí NASA soustředilo na projekt raketoplánu. Do roku 1985 byly postaveny 4 raketoplány Space Shuttle, zamýšlené jako opakovaně použitelný dopravní prostředek na oběžnou dráhu Země. První z nich, Columbia, odstartoval 12. dubna 1981. Lety raketoplánů však byly podstatně dražší než se původně plánovalo a katastrofa Challengeru v roce 1986 ukázala jejich bezpečnostní vady. Raketoplány byly využívány i k čistě vojenským letům (program některých expedic byl zcela tajný), ale jejich vědecký přínos byl značný. V roce 1990 vynesl raketoplán na oběžnou dráhu kolem Země Hubbleův vesmírný dalekohled (společný projekt s ESA, začátek významnější spolupráce obou organizací) a posádky raketoplánů na něm provedly i několik oprav a vylepšení přímo na oběžné dráze. V roce 1995 se raketoplán připojil k ruské orbitální stanici Mir. Od roku 1998 pak na oběžné dráze Země začala výstavba mezinárodní stanice ISS, ke které americké raketoplány uskutečnily řadu letů. Při dosud posledním z nich 1. února 2003 se nejstarší z flotily raketoplánů, Columbia, rozpadl nad Texasem vinou poškozené tepelné izolace na křídle. Od té doby až dosud (2004) jsou lety raketoplánů zastaveny. Během 90. let NASA čelila ztenčujícímu se rozpočtu. Devátý ředitel NASA Daniel S. Goldin proto prosadil přístup nazvaný "rychleji, lépe, laciněji", který měl snížit náklady na kosmické lety. Tento přístup byl kritizován a přehodnocen po ztrátě sond Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander v roce 1999.

Směr Mars

Přistání malého vozítka Sojourner na Marsu v roce 1997 si získalo značnou pozornost veřejnosti. Menší zájem si vysloužila dosud fungující družice Marsu Global Surveyor, uvedená na oběžnou dráhu kolem rudé planety ve stejném roce. Od roku 2001 jí na oběžné dráze dělá společnost další sonda - Mars Odyssey, která hledá stopy bývalé vulkanické aktivity a působení vody na Marsu. Po úspěšném přistání dalšího vozítka - Mars Exploration Rover Spirit - na Marsu pronesl 14. ledna 2004 americký prezident George W. Bush projev, ve kterém vytyčil svoji vizi pro další průzkum vesmíru. Podle ní se mají lidé vrátit na Měsíc do roku 2020 a vytvořit tam stálou základnu. Ta má sloužit jako pokusná stanice i jako potenciální základna pro další výpravy. Lety raketoplánů budou zastaveny v roce 2010 a od roku 2014 by je měl nahradit nový dopravní prostředek - Crew Exploration Vehicle. Ten by měl být schopen jak spojení s ISS, tak meziplanetárních letů. Budoucnost samotné ISS je v plánu poněkud nejasná. Její stavba má být dokončena, ale další využití není jasné.


AREA 51

AREA51 Oficiální mapa končí 190 km severozápadně od Las Vegas v Nevadské poušti, zde se nachází tajné testovací území zvané též AREA 51, která se svojí rozlohou blíží k rozloze Švýcarska. Vstup do této oblasti je zakázaný a vzdušný prostor nad ní patří k nejvíce střeženým ve Spojených státech. Řeč je o území leteckých sil Nellis a základně jaderných zkoušek častěji známých jako oblast 51. ...více)

copyright © 2006 ella cikánová | webdesign by ella cikánová
XHTML 1.1 | seo optimalizace | odkazy

Doporučuji: Panovníci Francie | Java hry zdarma
optimalizace PageRank.cz