Smrtící paprsek z černé díry

USA odtajnily plány, na Měsíci vznikne město

NASA už před rokem oznámila, že chce na Měsíci vybudovat základnu, a poté vyslat první lidskou posádku na Mars. Teď ale vědci slibují ještě více: na Měsíci by prý mělo vyrůst celé město.
Možná se tak začne naplňovat vize slavného fyzika Stephena Hawkinga. Ten soudí, že lidstvo musí začít osidlovat nové planety, aby přežilo. Země mu dříve či později přestane stačit.
"Součástí naší práce je vybudovat na Měsíci město," uvedl Gilbreich.

Dobývání Měsíce
1969 - Neil Armstrong jako první člověk sestupuje na povrch Měsíce. Lety jsou zastaveny v roce 1972
2004 - americký prezident George Bush oznamuje plán obnovy letů na Měsíc
2014 - první let nové kosmické lodi Orion s lidskou posádkou, ještě bez přistání na Měsíci
Kolem r. 2020 - první let čtyřčlenné posádky s přistáním na Měsíci, plánovaný první let čínské posádky na Měsíc
Vzdálenější budoucnost - americké a čínské základny na Měsíci, vznik prvního města

Jak lidé dobudou Mars. NASA zveřejnila detaily

Příběh odvážných astonautů by mohl teoreticky začít v únoru roku 2034.
Skupina Američanů by nastoupila na floridském misu Canaveral do 400 tun vážícího kosmického plavidla poháněného kryogenním palivovým systémem a zamířila k Rudé planetě.
Na hornatý povrch Marsu, kam bude o pár let dříve vyslán modul na bydlení a skladování životně důležitých zásob, dorazí o šest až sedm měsíců později. Strávit by zde měli celkem šestnáct měsíců.

Evropa shání dobrovolníky pro simulaci letu na Mars.

Evropská kosmická agentura hledá dobrovolníky, kteří absolvují fiktivní misi na Mars.
Vybrané zájmce pak zavře na asi 100 až 500 dní do speciálně vytvořených modulů.
Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila výzvu pro zájemce, kteří by se chtěli zúčastnit tří simulovaných misí na Mars, v jejichž rámci budou žít v uzavřeném prostoru po dobu 105 až 520 dní. Informovala o tom agentura AFP.
Během salonu aeronautiky v Le Bourget u Paříže ESA upřesnila, že "astronauti" budou uzavřeni v sérii modulů o celkovém rozměru 550 krychlových metrů umístěných v ruském ústavu biomedicíny (IBMP) v Moskvě.
S vnějším světem budou mít jen rádiové spojení.

Porucha na ISS odstraněna

Poslední čtyři dny měla ISS problémy s počítači, ale dva ruští kosmonauti dnes závadu opravili. Počítače nezbytné zejména k výrobě kyslíku, vody a k zajištění stability ISS na její oběžné dráze kolem Země přestaly pracovat v úterý. Příčinu poruchy se zatím nepodařilo plně objasnit
(16.6.2007)

Žena zlomila rekord v pobytu ve vesmíru.

Americká astronautka Sunita Williamsová dnes na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) překonala ženský rekord v délce pobytu ve vesmíru. Jedenačtyřicetiletá inženýrka indického původu překonala rekord 188 dnů a čtyři hodiny ve vesmíru, který od roku 1996 patřil její americké kolegyni Shannon Lucidové.

NÁSTUPCE HUBBLEOVA TELESKOPU

Nový teleskop, který ponese jméno bývalého ředitele NASA Jamese Webba, nahradí stárnoucí Hubbleův teleskop v roce 2013. Čtyřiadvacet metrů dlouhý a 12 metrů vysoký přístroj za 4,5 miliardy dolarů přinese snímky galaxií, které vznikly přímo při velkém třesku.

DISCOVERY VE VESMÍRU

Sobotní noční start přečkal raketoplán Discovery podle NASA bez úhony, a to přesto, že se opět odpadla část izolace. Při startu podle očekávání z vnější palivové nádrže odpadly malé kousky pěnové izolace a ledu. Podle dosavadních zjištění však nezasáhly raketoplán.

Cílem v pořadí již třetí vesmírné mise během půl roku je pokračování výstavby Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Dostavbu orbitální laboratoře přerušil tragický konec raketoplánu Columbia v roce 2003 a vynutil si snížení počtu členů dlouhodobých posádek ISS ze tří na dva.
Úkolem posádky vedené kapitánem Markem Polanskym je nainstalovat na ISS nové solární baterie, které budou zásobovat energií přídavné moduly. Ty budou ke komplexu připojeny v příštím roce.
(11.12.2006)

MISE CASSINI KONČÍ

Sonda doposud zásobuje astronomy novými poznatky o prstencové planetě a jejích měsících. NASA však nyní uvažuje o tom, kdy a jakým způsobem její misi ukončí.
"V současnosti plánujeme prodloužení mise o dva roky," uvedl manažer programu Cassini Robert Mitchell.

Variant, jak ukončit její "život", má NASA několik. "Nejpravděpodobnější z nich je ponechat Cassini trvale kroužit po stávající orbitě," přibližuje úvahy NASA manažer projektu.

Jinou možností je dopad na Saturn, podobně jako to provedl Galileo na Jupiteru," připomněl Mitchell osud sondy, která v roce 2003 shořela v atmosféře největší planety sluneční soustavy.
Podle jeho názoru by však šlo o složitý manévr, neboť aparát by musel proletět Saturnovými prstenci. Při takovém průletu by mohlo řídící středisko ztratit nad strojem kontrolu. Při variantě řízeného pádu proto podle Mitchella připadá v úvahu i některý ze Saturnových měsíců.

JAPONSKO VYPUSTILO DRUŽICI

Japonsko úspěšně vypustilo do vesmíru družici, která má za úkol monitorovat magnetická pole na Slunci.
Satelit se úspěšně odpojil od rakety typu M-V, která jej vynesla na oběžnou dráhu z kosmodromu Učinura, a roztáhl solární panely, jež mu mají dodávat energii.
Družici o váze 900 kilogramů společně vyvinuly Japonsko, USA a Británie.
(10.10.2006)

PRVNÍ EVROPSKÁ SONDA NA MĚSÍCI

Dne 3. 9. 2006 v 07:42:22 SELČ (05:42:22 UT) dopadla kosmická sonda SMART-1 na povrch Měsíce. Podle očekávaného plánu tak byla zakončena první mise kosmické sondy ESA s iontovým pohonem k jinému nebeskému tělesu a první Evropský projekt sondy k Měsíci. Vědci z ESA odhadují, že sonda dopadla do oblasti na souřadnicích 46.2º západně, 34.4º jižně.

NOVÁ RAKETA NA MARS

Měsíce Saturnu

Rhea

Titan

Enceladus

VZNIK A ZAČÁTKY NASA

• ZDE ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ Z NASA
• VIDEO FILMY Z ARCHIVU NASA
• VIDEO FILMY Z HUBBLOVA TELESKOPU

NASA vznikla jako americká reakce na úspěchy sovětského kosmického programu. 29. července 1958 americký prezident Eisenhower podepsal "National Aeronautics and Space Act", zákon, kterým vznikla NASA. Agentura začala fungovat 1. října 1958 a po Národním poradním výboru pro letectví (National Advisory Committee for Aeronautics - (NACA) zdědila 4 laboratoře a zhruba 8 000 zaměstnanců. První programy NASA byly zaměřeny na výzkum letů člověka do vesmíru. Program Mercury, zahájený v roce 1958, měl za cíl hlavně zjistit, zda člověk může přežít ve vesmíru. 5. května 1961 uskutečnil Alan Shepard balistický skok v kabině Mercury 3 a 20. února 1962 se John Glenn stal prvním Američanem, který obletěl zeměkouli v kosmické lodi Mercury 6.

Program Apollo

Poté, co program Mercury prokázal, že kosmické lety s lidskou posádkou jsou uskutečnitelné, byl zahájen program Apollo. Ten měl původně za cíl další výzkum vesmíru a eventuálně dosažení oběžné dráhy Měsíce. Jeho cíl byl předefinován poté, co prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu z 25. května 1961 uvedl, že by Spojené státy měly dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970. Hlavním cílem programu Apollo se stalo právě přistání na Měsíci. Mezitím byl zahájen program Gemini, který měl umožnit vyzkoušení technologií a postupů nezbytných pro měsíční mise. Po osmi letech, během kterých se uskutečnila řada zkušebních letů a při kterých zahynuli první američtí kosmonauti (požár Appola 1 během tréninku startu), se podařilo cíl programu Appolo splnit. Posádka Appola 11 přistála na Měsíci 20. července 1969 a po ní se procházelo po Měsíci ještě 10 dalších kosmonautů. Po splnění Kennedyho úkolu dopravit člověka na Měsíc podpora pro americký kosmický program ochabla. To se projevilo i předčasným ukončením měsíčních misí Appolo - ačkoli byly plánovány ještě tři další lety, program byl ukončen v prosinci 1972 letem Appola 17 (je zajímavé, že to bylo poprvé a prozatím naposledy, kdy se na povrch Měsíce dostal profesionální vědec - geolog Harrison Schmitt). Jednou z příčin předčasného ukončení programu byly i rozpočtové škrty vyvolané válkou ve Vietnamu. Další rané mise

Ačkoli většina rozpočtu NASA byla věnována na pilotované kosmické lety, NASA vyslala také řadu bezpilotních sond. V roce 1962 odstartoval Mariner 2, který jako první lidmi vyrobená sonda proletěl kolem jiné planety - Venuše. Programy Ranger, Surveyor a Lunar Orbiter byly klíčové pro průzkum podmínek na Měsíci před přistáním lidí v rámci programu Appolo. Dvě sondy Viking přistály na Marsu a sondy Pioneer a Voyager se vydaly k vnějším planetám sluneční soustavy - Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, odkud vedle vědeckých dat vyslaly i barevné snímky. V roce 1973 NASA vypustila svoji první družicovou stanici - Skylab. Vystřídaly se na ní tři tříčlenné posádky, ale již v roce 1975 byla opuštěna. Po vítězství USA v závodech o dosažení Měsíce se obě mocnosti začaly orientovat na vzájemnou spolupráci. 17. července 1975 se americká loď Appolo spojila se sovětským Sojuzem 19. Tento projekt znamenal zahájení mezinárodní spolupráce ve výzkumu vesmíru a mnohé projekty, které existují dnes, mají počátek v té době. Éra raketoplánů

Raketoplán startuje jako raketa, ale přistává jako letadlo. Atlantis dosedá na přistávací dráhu Kennedyho kosmického střediska. Od druhé poloviny 70. let se hlavní úsilí NASA soustředilo na projekt raketoplánu. Do roku 1985 byly postaveny 4 raketoplány Space Shuttle, zamýšlené jako opakovaně použitelný dopravní prostředek na oběžnou dráhu Země. První z nich, Columbia, odstartoval 12. dubna 1981. Lety raketoplánů však byly podstatně dražší než se původně plánovalo a katastrofa Challengeru v roce 1986 ukázala jejich bezpečnostní vady. Raketoplány byly využívány i k čistě vojenským letům (program některých expedic byl zcela tajný), ale jejich vědecký přínos byl značný. V roce 1990 vynesl raketoplán na oběžnou dráhu kolem Země Hubbleův vesmírný dalekohled (společný projekt s ESA, začátek významnější spolupráce obou organizací) a posádky raketoplánů na něm provedly i několik oprav a vylepšení přímo na oběžné dráze. V roce 1995 se raketoplán připojil k ruské orbitální stanici Mir. Od roku 1998 pak na oběžné dráze Země začala výstavba mezinárodní stanice ISS, ke které americké raketoplány uskutečnily řadu letů. Při dosud posledním z nich 1. února 2003 se nejstarší z flotily raketoplánů, Columbia, rozpadl nad Texasem vinou poškozené tepelné izolace na křídle. Od té doby až dosud (2004) jsou lety raketoplánů zastaveny. Během 90. let NASA čelila ztenčujícímu se rozpočtu. Devátý ředitel NASA Daniel S. Goldin proto prosadil přístup nazvaný "rychleji, lépe, laciněji", který měl snížit náklady na kosmické lety. Tento přístup byl kritizován a přehodnocen po ztrátě sond Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander v roce 1999.

Směr Mars

Přistání malého vozítka Sojourner na Marsu v roce 1997 si získalo značnou pozornost veřejnosti. Menší zájem si vysloužila dosud fungující družice Marsu Global Surveyor, uvedená na oběžnou dráhu kolem rudé planety ve stejném roce. Od roku 2001 jí na oběžné dráze dělá společnost další sonda - Mars Odyssey, která hledá stopy bývalé vulkanické aktivity a působení vody na Marsu. Po úspěšném přistání dalšího vozítka - Mars Exploration Rover Spirit - na Marsu pronesl 14. ledna 2004 americký prezident George W. Bush projev, ve kterém vytyčil svoji vizi pro další průzkum vesmíru. Podle ní se mají lidé vrátit na Měsíc do roku 2020 a vytvořit tam stálou základnu. Ta má sloužit jako pokusná stanice i jako potenciální základna pro další výpravy. Lety raketoplánů budou zastaveny v roce 2010 a od roku 2014 by je měl nahradit nový dopravní prostředek - Crew Exploration Vehicle. Ten by měl být schopen jak spojení s ISS, tak meziplanetárních letů. Budoucnost samotné ISS je v plánu poněkud nejasná. Její stavba má být dokončena, ale další využití není jasné.

AREA 51