odtud se můžete podívat na jakékoli místo na světě

20 nových hvězd

Astronomové objevili dvacet nových hvězdných systémů v nejbližším okolí naší Sluneční soustavy. Objev se podařil vědcům pracujícím ve sdružení RECONS. Výsledky objevu budou zveřejněny až v prosincovém vydání prestižního časopisu Astronomical Journal.

S novým objevem stoupl celkový počet těles nacházejících se v uvedené vzdálenosti od Slunce již na 348. Více než dvě třetiny z nich tvoří červení trpaslíci, ke kterým patří i všechny nově objevené hvězdy. Červení trpaslíci jsou velmi slabě svítící, chladné hvězdy spektrální třídy K nebo M. V Mléčné dráze ale patří k nejčetnějším objektům vůbec, některé prameny dokonce uvádějí, že tvoří až 85 % hvězd naší galaxie. „Ačkoli je nemůžete spatřit pouhým okem, jsou jich po galaxii spousty, říká projektový ředitel skupiny RECONS Todd Henry z Georgijské státní univerzity v Atlantě.
(27.11.2006)

Pluto již nepatří mezi planety

Pluto

Bývalá planeta Pluto byla 7. září, necelý měsíc po vyřazení ze seznamu planet, začleněna do katalogu planetek a transneptunických těles. Spolu s ní se tam dostaly i další objekty, které nesplňují podmínky pro udělení statutu planety.
Pluto v katalogu najdeme pod číslem 134 340.
Katalog se 7. září rozrostl i o další objekty, z nichž mnohé jsou dokonce větší než Pluto. Mezi nimi je i nedávno objevená Sedna, pojmenovaná podle eskymácké bohyně s číslem 90 377, nebo Quaoar, který jméno získal podle tvůrčí síly z mytologie kalifornských Indiánů. Ten má číslo 50 000.
(22.10.2006)

2003 UB313 oficielně pojmenováno

Obří transneptunické těleso 2003 UB313, větší než Pluto, bylo oficiálně pojmenováno.

Necelý měsíc po očíslování se těleso 2003 UB313, nyní (136199) 2003 UB313, dočkalo oficiálního jména. A to včetně jména pro jeho měsíček. Jména navrhl jeho objevitel Mike Brown. Na schvalování se podílela CSBN (Commitee for Small Body Nomenclature), WGPSN (Working Group for Planetary System Nomenclature), vedení III. divize Mezinárodní astronomické unie (IAU) a vedení IAU.

Planetka nese od 13. září 2006 jméno (136199) Eris = 2003 UB313,
její měsíček nese označení a jméno (136199) Eris I = Dysnomia

Eris je řecká bohyně sváru. Na svatbě Pelea a Thetidy vhodila mezi svatebčany jablko s nápisem "té nejkrásnější" a způsobila tak spor mezi bohyněmi Hérou, Athénou a Afrodítou. Spor rozhodl trójský princ Paris, ale nakonec však vše vyústilo v Trójskou válku. Dysnomia je jméno jednoho z dětí bohyně Eris, a znamená něco jako bezpráví.

Jméno těleso ilustruje spory kolem obřího transneptunického tělesa většího než Pluto, které jeho objevitel Mike Brown "vhodil" mezi astronomy jako "jablko sváru".
(25.9.2006)

2004 XP14

V pondělí 3.července 2006 ráno nás docela těsně minula jedna z blízkozemních planetek. Prolétla kolem Země ve vzdálenosti jen o málo větší než je od nás vzdálen Měsíc. A to už je na planetku dost blízko. Planetka 2004 XP14 byla objevena 10.prosince 2004 americkým hledacím programem LINEAR v Novém Mexiku. Tento objev byl potvrzen necelých 15 hodin po objevu na jihočeské observatoři Kleť a byl na Kleti v rámci projektu KLENOT dále sledován - přesná astrometrická měření byla získána 12., 14., 15., 16. a 21. prosince 2004. Výpočet dráhy ukázal, že se jedná se blízkozemní planetku typu Apollo, tedy planetku protínající dráhu Země. Její dráha má poměrně velký sklon k rovině ekliptiky (32 stupňů) a kolem Slunce oběhne jednou za 1,09 roku. Patří i mezi tzv. potenciálně nebezpečné planetky, tj. je dostatečně velká aby při případněm střetu se Zemí hrozila katastrofou. Její velikost je prozatím odhadována na 430 metrů. 3.července 2006 v 4:25 UT (tj. 6:25 SELČ) se blízkozemní asteroid 2004 XP14 přiblížil k Zemi na 0,00289 AU (to je pouhý 1,1 násobek vzdálenosti Země - Měsíc).
(22.8.2006)

2003 UB313

Hubble pořídil snímky 9. a 10.prosince 2005. Z jejich následného zpracování vyplynulo, že obří transneptunické těleso 2003 UB313, někdy poněkud nadneseně označované jako "desátá planeta" či přezdívané neoficiálně Xena, je sice opravdu větší než Pluto, ale jen nepatrně. Zatímco předchozí pozemská pozorování naznačovala, že toto těleso je v průměru o 30 procent větší než Pluto, nynější výsledky z Hubblu ukazují, že průměr 2003 UB313 je 1490 mílí (s nejistotou 60 mílí), čili cca. 2400 km, zatímco průměr Pluta je cca. 2300 km. planetky Hubblův kosmický teleskop je jediným přístrojem schopným změřit skutečný průměr tělesa ve viditelné části spektra.Na snímcích zaujímá těleso pouze 1,5 pixelu ale i to stačí pro přesné změření průměru tělesa vzdáleného nyní téměř 15 miliard kilometrů od Země. Protože je 2003 UB313 menší, než astronomové původně předpokládali, musí mít při dané známé jasnosti velikou odraznost povrchu, jednu z největších mezi známými tělesy ve sluneční soustavě. Velká odraznost povrchu tělesa 2003 UB313 může být způsobena metanovu námrazou na povrchu. UB313 Podobně jako Pluto může mít toto těleso řídkou atmosféru, která když se těleso vzdálí do odsluní tak vymrzá a "nasněží" na povrch. Jiná navržená hypotéza uvažuje, že těleso 2003 UB313 propouští plynný metan ze svého nitra a ten na povrchu mrzne. Mike Brown, objevitel tělesa 2003 UB313 i dalších obřích transneptunických těles (někteří astronomové už této kategorii TNOs začínají poněkud potutelně říkat "brownoidy"), plánuje využít Hubblův kosmický teleskop i jiné velké dalekohledy k podrobnému průzkumu dalších velikých transneptunických těles. Tento výzkum by určitě vnesl nové podněty jak do poznání Kuiperova pásu, ohromného prstence ledových těles za drahou Neptunu, tak do debaty, do jaké kategorie zařadit obří transneptunická tělesa (a jak je tedy pojmenovávat) i jak definovat co je planeta.
(20.8.2006)

Planetka

Výzkum ohledně srážky planetky se Zemí jsme dočasně z jižních Čech přenesli poněkud severněji. A dobře jsme udělali. Zaměřil jsme se na oblast severovýchodu Česka (přesnější lokalitu, s ohledem na pokračující výzkum nebudeme zatím zveřejňovat). Již předběžné výsledky jsou fascinující. Výzkumníkům se podařilo objevit dopadlou planetku. Jak ukazuj přiložený snímek, dopad je staršího data. Proto je planetka již maskována nánosy mechů. Na první pohled těleso vypada jako pozemské, leč to výzkumníky nezmátlo. Detailní snímek ukazuje, že jde opravdu o planetku. Nádherně je vidět rozdíl v materiálu poblíž povrchu a uvnitř. Průletem atmosférou se totiž povrch planetky nataví, kdežto její vnitřek zůstane chladný, netknutý. Dopadem na zem se planetka částečně rozbila, a odhalila tak svoji vlastní tvář - svou strukturu.
(10.8.2006)

Černé díry

Hvězdy zakončují svůj život hned několika způsoby od mohutných výbuchů supernov, v pozvolném vychladnutí, přeměnou v bílé trpaslíky, ale také přeměnou na nenasytná monstra, jenž požírají veškerou hmotu ve svém okolí. Monstra, která nejsou běžně viditelná a změřitelná. Monstra, která dokáží poškozovat i časoprostor a která nesou název černé díry. ...více)
(20.7.2006)