Vědci našli novou Zemi. Počkají na signál

Planeta leží v souhvězdí Vah, je jen o něco málo větší než naše Země a teplota na ní se pohybuje mezi nulou a čtyřiceti stupni Celsia. Což umožňuje existenci kapalné vody. Právě voda v kapalném stavu je podstatná pro vznik života, jak jej známe.

Vědci objevili na Marsu jeskyně

Jeskyně by mohly být tím, co uchrání primitivní formy života od malých meteoritů, radiace, slunečních paprsků i částic, které povrch planety bombardují.
Vědci analyzující snímky ze sondy Mars Odyssey amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na fotografiích Marsu našli sedm útvarů, o nichž se domnívají, že jde o jeskyně. Leží na úbočí vulkánu označovaného jako Arsia Mons, informovala na svých webových stránkách zpravodajská stanice BBC.

Jeskyně jsou prý dost hluboké, takže u většiny z nich dno nemůže být vidět. Experti, kteří za objevem stojí, tvrdí, že jde významný počin při bádání o rudé planetě.
Podrobnosti o údajných jeskyních byly zveřejněny na konferenci v americkém Houstonu. Domnění vědců potvrzují i údaje o teplotách z přístrojů sondy Mars Odyssey. Podle analýz snímků a dat by jeskyně mohly být hluboké kolem 80 až 130 metrů. Šíře vstupních otvorů se prý pohybují mezi 100 až 252 metry.
Jeden z útvarů, kterému dali vědci přezdívku Annie, je během dne teplejší než okolní jámy a chladnější než oblasti, na které dopadá sluneční svit. Noční teploty tam jsou naopak teplejší než v celém okolí.

"Žádné podobné útvary nikde na Marsu nikdy objeveny nebyly," uvedl jeden ze spoluautorů studie představené v Houstonu Glen Cushing z geologického institutu v arizonském Flagstaffu. Útvary, označované jako "sedmero sester", experti pojmenovali Dena, Chloe, Wendy, Annie, Abbey, Nicki a Jeanne.
Sonda Mars Odyssey byla do kosmu vyslána v dubnu 2001. Cílem mise je hlavně pátrat na čtvrté planetě naší sluneční soustavy po stopách vody.
(18.3.2007)

Bouře na Marsu

Bouře je podle pracovníků NASA široká přibližně 8000 kilometrů a její vír se pohybuje rychlostí 550 kilometrů za hodinu ve směru hodinových ručiček. Svou šíří se rovná téměř dvěma třetinám průměru naší planety. Mraky okolo oka bouře dosahují výšky 30 až 75 kilometrů, tedy dvakrát až pětkrát vyšší, než je běžné u pozemských tropických cyklonů. "Vypadá jako hurikán, ale nechová se jako hurikán," popsal dosud neznámý astronomický úkaz Andrew Ingersoll z Kalifornského technologického ústavu v Pasadeně, který se podílí na zpracovávání snímků zaslaných sondou Cassini.

Saturnův "hurikán" se podle dosavadních zjištění pohybuje pouze okolo jižního pólu planety. Ať je to cokoli, zaměříme se na oko bouře a zjistíme, proč tam je, přiblížil Ingersoll další plány americké kosmické agentury.
(10.11.2006)

Nové fotografie Marsu z Opportunity

Evropa znovu objevuje Měsíc prostřednictvím SMART 1

Evropa má možnost znovu zkoumat náš Měsíc. Sledujte Měsíc 3. září 2006 v ranních hodinách (aktuálně odhadovaný čas je 7:40 evropského letního času - CEST) a můžete vidět evropskou družici jak přistane na jeho povrchu.

Příběh začal v září 2003, kdy Ariane 5 odstartovala z Kourou ve Francouzské Guianě, aby vynesla kosmické plavidlo SMART 1 na zemskou oběžnou dráhu. SMART 1 je malá družice bez posádky, vážící 366 kilogramů, tvaru krychle o hraně 1 m. Součástí družice jsou ještě 14-metrové sluneční kolektory, které však byly během vypuštění schované.
Jméno sondy SMART-1 (chytrý) je zkratka Small Missions for Advanced Research and Technology, což znamená, že tato sonda je první z řady malých misí pro pokročilý výzkum a technologii. Rozsáhlostí (velikostí) mise se rozumí její celkové náklady, které jsou zde pouhých 100 miliónů Euro. Misi pořádá ESA (European Space Agency). Stejně jako její ostatní mise, musí mít i tato v nějakém směru přívlastek "první". SMART-1 jich má hned několik: Je první v řadě SMART, je prvním plavidlem vyslaným Evropou k Měsíci, je prvním evropským plavidlem, které bude mít jako svou hlavní pohonnou jednotku ïontový motor. Tento typ pohonu byl jinde ve světě zatím použit pouze dvakrát: Na sondě Deep Space 1 (NASA, říjen 1998) a na sondě Hayabusa (JAXA, květen 2003). Pokud bude zkouška motoru úspěšná, bude použit na sondě BepiColombo (k průzkumu Merkuru), kterou pořádá také ESA.Po vypuštění na zemskou oběžnou dráhu družice začala po této dráze obíhat a za současného použití zmíněného iontového motoru se začala od Země vzdalovat, až po 14 měsících byla zachycena měsíční gravitací.

Vzdálenost 385.000 km, která dělí Zemi od Měsíce nepřekonala přímo, ale iontový motor ji vynesl na 100 milionů kilometrů dlouhou spirálovitou trajektorii, na jejíž překonání družice spotřebovala pouhých 50 litrů paliva. Kosmické plavidlo bylo zachycené měsíční gravitací v listopadu 2004 a začala jeho vědecká mise na eliptické oběžné dráze.
Příběh je nyní u konce. Pokud se někdo podívá v noci ze soboty 2. září na neděli 3. září na Měsíc silným teleskopem, může uvidět zvláštní událost. Jako většina jeho měsíčních předchůdců, tak i SMART - 1 skončí svou pouť a začne zkoumat měsíční povrch, v relativně krátkém čase. Na měsíční povrch bude dopadat v oblasti nazvané "Jezero znamenitosti", položené ve středojižním regionu měsíčního viditelného disku v 07:41 CEST (05:41 UTC). Plavidlo nyní kleslo na výšku 300 km nad měsíčním povrchem a bude dále klesat. Při malé rychlosti (asi 2 km/s) vytvoří kráter s průměrem 5-10 m, který bude hluboký asi 1 m. Misi řídí European Space Agency’s Operations Centre (ESOC) v Darmstadtu, blízko Frankfurtu v Německu, které bude poslední momenty dopadu podrobně sledovat.
(20.8.2006)

NASA nemůže najít kazety s prvním výstupem na Měsíc

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nemůže najít originální kazety s nahrávkami z první mise Apolla na Měsíc, na nichž astronaut Neil Armstrong v roce 1969 jako první člověk klade nohu do měsíčního prachu. Přitom před sestoupením z poslední příčky lunárního modulu pronáší historickou větu, že "jde o malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo".
NASA má alespoň k dispozici pouze kopie těchto nahrávek, připustili představitelé archivu NASA v Greenbeltu na předměstí Washingtonu. "NASA hledá originální kazety s videonahrávkami vesmírné mise Apolla 11 z 21. července 1969," prohlásil Ed Campion, mluvčí Goddardova střediska v Marylandu, poblíž Washingtonu D.C. Vyjádřil přesvědčení, že NASA kazety někde jistě má, jen se momentálně neví, kde. Originály kazet se mohou nacházet "někde v Goddardově středisku nebo i v jiném místě ze sítě archivů vesmírné agentury", dodal.

Hledání kazet ale už trvá asi rok a půl; již tehdy středisko zjistilo, že neví, kde originály jsou. Stalo se tak poté, co si je chtěl prohlédnout jeden ze zaměstnanců agentury, který je již na penzi. Neil Armstrong, první člověk na Měsíci, byl velitelem americké lunární mise na Apollu 11. Dalšími členy posádky byli Buzz Aldrin a Michael Collins. Právě Armstrong jako první vystoupil z lunárního modulu Eagle na povrch Měsíce a pronesl známý výrok, kterým vstoupil do dějin. Hledaná sada kazet zahrnuje originální záznamy těchto historických okamžiků natáčené pro jistotu na třech místech na Zemi: v Goldstone v Kalifornii, v Honeysuckle Creek a v observatoři Parkes v Austrálii. Kazety byly pak z těchto míst shromážděny v Goddardově středisku NASA, které je koncem roku 1969 jako významný dokument předalo do Národního archivu USA. Ten je po letech vrátil Goddardovu středisku NASA jako orgánu, který může lépe využít hodnotu záznamů, a tam jejich stopa prozatím končí.
(20.8.2006)

Každých 100 let se Země od Slunce vzdálí o 10 metrů

Slunce a Země se od sebe pomalu vzdalují. Podle astronomů se od sebe obě vesmírná tělesa každých 100 let vzdálí o deset metrů. Podle německého astronoma Clause Lämmerzahla k tomuto závěru dospělo ve svých nejnovějších výpočtech hned několik vědeckých skupin, které systematicky vyhodnotily údaje zaznamenané v průběhu uplynulých 120 let při pozorování nebeských těles. Příčinu vzájemného vzdalování Země a Slunce není možné na základě dosud obvyklých metod a znalostí gravitační fyziky zjistit. Experti ze střediska pro užitou kosmickou technologii a mikrogravitaci při Brémské univerzitě ale zároveň uklidňovali: přibývající vzdálenost Země od Slunce nemá žádný vliv na podnebí. Na to je změna vzhledem ke kosmickým měřítkům příliš malá. Nejasná je podle Lämmerzahla v našem slunečním systému také příčina takzvané Pioneer anomálie. Jde o jev, který byl zaznamenán díky dvěma sondám Pioneer, které byly do vesmíru vypuštěny už počátkem 70. let a které nedávno dospěly na okraj Sluneční soustavy. Tam je totiž překvapivě zbrzdila dosud záhadná síla.
(19.8.2006)

MARS - záhada pro přístí tisíciletí

  Na problematiku záhad na Marsu jsme získali kontakt na prvotřídního odborníka v této oblasti pana dr. Richarda C. Hoaglanda. Těm z vás, kteří se problematikou Marsu zabýváte hlouběji toto jméno určitě není neznámé. V nejbližší době začneme společně jednat o udělení autorských práv pro naší stránku k novým vynikajícím informacím vztahující se k tomuto fenoménu včetně bohaté fotodokumentace. Část materiálu jsme mohli vidět a jde skutečně o lahůdku. Tak nám držte palce!!!!! Než se tak stane připravili jsme pro vás alespoň jakousi snůšku toho všeho co je o této, řekněme záhadě století všeobecně známé. Tak snad je to k úvodu všechno.. TAKŽE !!!! Navlékněte si skafandry, zkontrolujte pevné nervy a nastartujte fantazii - protože........ STARTUJEME K RUDÉ PLANETĚ !!! pokračování zde
(21.7.2006)

MĚSÍC

Informační sekce NASA ve Washington D.C. vydala prohášení, že.. "Během letů Apollo s posádkou byla z kosmických lodí učiněna pozorování, která naší kosmonauté nedovedou vysvětlit." Co se tedy skrývá za těmito tajemnými slovy ...více)
(6.7.2006)