MARS

ČÁST PRVNÍ - PŘEDEHRA

Dne 20. srpna roku 1975 odstartovaly k rudé planetě dvě sondy amerického Úřadu pro výzkum vesmíru NASA. Tento projekt byl velmi ambiciózní jelikož měl podat infomace o tom, zda na Marsu existují stopy života. Celý tento projekt probíhal pod názvem Viking. Projektu předcházela velmi usilovná dlouholetá práce. Sonda Viking I. se k Marsu přiblížila 20. července 1976 a úspěšně přitála na 22,27 stupni severní šířky a 48,00 stupni západní délky. Jinými slovy řečeno v území, které se nazývá Chryse Platinia. Tehdejší prezident Gerald Ford zareagoval na pozitivní zprávy tak, že den 20. července vyhlásil za Den astronautiky neboť v tento den před sedmi lety přistály úspěšně na Měsíci astronauté Neil Armstrong a Edwin "Buzz" s tím, že třetí astronaut Michael Collins zůstal v mateřské lodi. Během následujících dnů technika sondy pořídila spoustu vynikajících snímků povrchu "rudé planety". Všechno by šlo úplně jako po másle, kdyby.... Kdyby ve velmi krátké době nebyla technikou vyfocena skála na které asi o pět dnů později během analýzy patřičného snímku v kontrolním centru nebyly objeveny jakési znaky. Tato skála dostala později jméno Big Joe. Jeden z těchto znaků připomínal číslo "8" a druhý něco jako písmeno "B". Vědci se začali tvářit kysele a oficiálně tuto anomálii zdůvodnili jako zrcadlení světla. A co se dělo dál? Sonda Viking 1 mezitím intenzivně pátrala po vhodném místě k přistání jejího dvojčete Vikingu 2. V tuto chvíli se píše den 25. července a tento den se navždy zapíše do dějin marsovského bádání. Viking 2 se nachází asi 1873 kilometrů nad povrchem planety a právě mapuje region, který je nyní notoricky znám po názvem Cydonia. Tato sonda zde pořídila množství snímků s podivuhodnými útvary mezi kterými se mimo jiné zajímavosti překrásně "zubila" tajemná tvář lidského vzhledu na čele s jakousi korunkou a se zřetelným nosem, dokonce i ústy. Jedna polovina tváře se nacházela ve slunečním světle a druhá půlka v čiré tmě. Vyhodnocováním těchto fotografií byl pověřen pracovník NASA Toby Owen. V době kdy lupou studoval předmětné snímky snídal sendvič s kávou, když je pohled padl na nám jíž známou tvář z Marsu. Byl tak šokován, že se málem udusil jídlem. Honem běžel snímky ukázat svému spolupracovníku panu Gerry Soffenovi. Celá záležitost se velmi rychle rozkřikla. A tak jak to chodí předmětný vědecký areál se začal postupně zaplňovat jinými vědci, ale především novináři a všemi těmi od tisku a televize. Každý čekal.... Vždyť šlo o misi, která na Marsu hledala život. Nakonec před novináře předstoupil právě již zmíněný pan Gerry Soffen. A co všem přítomným sdělil ? " Milí přátele, o nic skutečně nejde. Je to zvláštní, ale to co vidíte není nic jiného než hra světla a stínů." Každý mu věřil a na obličej se brzy zapomnělo. Ale ne napořád. Mnoho soukromých badatelů v této věci poměrně intenzivně šťouralo a neustále svými "dotěrnými" dopisy, faxy a telefonáty bombardovaly odpovědné osoby. Jedním z těch, kterým celá záležitost nedala spát byl právě Richard C. Hoagland. Tento se ve věci velmi angažoval a dokonce podnítil prezidenta Standorf Research Institutu dr. Williama Millera, aby dal v roce 1984 k dispozici potřebné finance k zahájení výzkumu tohoto problému. Hoagland mezitím provedl na snímcích těchto objektů důkladné analýzy a dospěl k názoru, že musí být umělého původu. Následně poté 7. července 1988 Hoagland uspořádal velmi zajímavou konferenci. Myslím, že to bylo zrovna v době kdy odstartovala ruská (tehdy vlastně ještě sovětská sonda Phobos k Marsu). Tuto konferenci uspořádal v Nationál Press Clubu ve Woshingtonu kde pochopitelně uvedl do života všechny své poznatky. Zároveň založil tzv. Mars Projekt pomocí které popularizuje všechny tyto poznatky široké veřejnosti (velmi záslužná práce). Tak to je ona - záhadná tvař v oblasti Cydonia

Je zřetelným faktem, že již od samého počátku se našlo mnoho těch, kteří problém objevených útvarů brali velmi vážně. Teorie umělého původu byla velmi živá již od samého počátku, avšak bylo velmi málo těch, kteří měli odvahu s tímto tvrzení vystoupit na veřejnosti a hlavně toto své tvrzení obhajovat. Můžeme se si tedy klást otázky.

  

ČÁST DRUHÁ - ZAOSTŘENÍ

Je zajímavé, že z nějakých záhadných důvodů se dalším sondám vypuštěným k Marsu, především Phobosu 1, Phobosu 2 a Observeru nepodařilo pořídit další snímky z oblasti Cydonia. Proto se soustředíme na materiál, který máme k dispozici z již v prvním díle zmiňovaných sond Viking 1 a Viking 2. Základním materiálem pro výzkum může být snímek, který je označen pod katalogovým číslem P-17384 i když je pravdou, že tento snímek je již pouze zvětšeninou prvotního snímku známým pod číslem 35A72. Je známo, že toto foto pořídila sonda Viking 1 dne 25. července 1976. Abychom se v uváděným číselných kódech vyznali není od věci si připomenout, že první dvojčíslí vždy udává počet oběhu sondy kolem planety. Písmeno "A" znamená orbitální stanici což v našem případě znamená Viking 1. Dále pak číslo "72" udává číselné pořadí snímku. Jenom připomínám, že zmiňovaná fotografie byla pořízena z výšky cca.1873 km. Předmětný obličej se přesně nachází na 40,89 stupňů severní šířky a 9,55 stupně západní délky. Co se týče samotného názvu lokality kde se náš obličej nachází - tedy oblasti Cydonia je samozřejmé a myslím, že i velmi dobře známé, že tento název je odvozen od jména jednoho ostrova Řecka v oblasti Kréty. JPL NASA dále uvádí, že velikost artefaktu je zhruba asi 1,5 km i když jiné zdroje uvádí velikost od 2,5 do 2,6 km. Jinými slovy řečeno, že velikost obličeje od brady k temeni hlavy odpovídá na snímku asi 1/20 stupně což je právě těch zmiňovaných 1500 metrů. Samozřejmě, že tyto údaje se mohou řádově v metrech lišit. Vezmeme-li za základ tyto hodnoty, pak by byl útvar široký přibližně asi 1300 metrů a v obvodu by měřil asi 5600 metrů. Složitým měřením podle úhlu dopadu stínu budeme-li brát v potaz jako nejvyšší bod obličeje vrcholek nosu byla naměřena výška cca.350m. V současné době probíhá poměrně živá diskuse ohledně "vlasů" obličeje, především v levé polovině části obličeje. Jak je patrné prochází prakticky po celé délce obličeje a mohou být asi 200 metrů široké. Při detailním průzkumu fotografie lze usoudit, že vytváří jakousi vyvýšenou plochu. Předmětem diskuse je jak jsou vlasy vysoké a v jaké konfiguraci se nachází ke zbytku obličeje. Dalším předmětem diskuse je "oko" obličeje. Toto oko je viditelné na straně osvětlené sluncem. Je faktem, že na některých jiných fotografiích je vidět jakýsi čočkovitý útvor, který se zřetelně odlišuje od zbytku oka. Při troše fantasie by se tento zajímavý útvar mohl považovat za "bulvu" oka. Bohužel doposud není zřejmé, zda i na na druhé půlce obličeje je útvar podobný oku tato strana obličeje se nachází ve stínu. Aby byl náš výčet úplný je potřeba zmínit, že při podrobnějším zkoumání můžeme uprostřed vysledovat něco jako nos a dokonce i jakousi prohlubeň - něco na způsob úst. Určitě bylo překvapením, když se na světlo světa dostala zpráva o existenci další velmi dobré fotografie místa oblasti Cydonie kam "zaostřujeme" svoji pozornost. Tato druhá fotografie je známá pod katalogovým označením 70A13. Podle dostupných pramenů byla pořízena asi 35 dnů po první fotografii - tedy 29. srpna z výšky asi 1725 km. Tento druhý snímek je celkově lepší a zřetelnější. Také na této druhé fotografii lze zřetelně všechny patřičné jednotlivosti "tváře". Další osobností, která se velmi zasloužila o popularizaci tohoto fenoménu a svými znalostmi aktivně přispěl k řešení problému je Vincent Di Pietro. . Tento obdivuhodný člověk v průběhu svého bádání na jedné z fotografií nám známé "tváře" z Marsu použil originální počítačovou metodu, které se říká "Starbust Pixel Iterleaving Technique - SPIT. Pomocí této techniky vyšlo najevo mnoho dalších obdivuhodných detailů a to dokonce i na straně tváře, která tonula ve tmě. Následuje další výzkum a především zásluhou amerických badatelů a díky obdivuhodné technice se kterou bylo pracováno se podařilo prokázat další mikro-artefakty na obličeji "tváře" z Marsu. Především to jsou útvary v partii úst, které velmi připomínají zuby a poté se samozřejmě potvrdila ona jakási "slza". Podle názoru pana Hoaglanda by však v tomto případě mohlo také jít upadlý kus nosu. Následným výzkumem byly zjištěny další zajímavé skutečnosti. Především na původní fotografii 35A72lze rozeznat na čele "tváře jakési černé body, které vytvářejí jakousi korunku či přesněji "tiáru". Oficiální tvrzení NASA jest takové, že tyto černé body vznikly jako defekt při přenosu snímku na Zem a jsou to vlastně chybějící pixely, které jakýmisi nepravidelnostmi přeskočili z bílé na černou. Toto tvrzení je velice hezké, kdyby totiž ona "tiára" podezřele nepřipomínala jeden velmi zvláštní starodávný magický symbol. Fotografii zmiňované "korunky" ukážeme na několika počítačových snímcích v dalším díle tohoto seriálu, který bude zaměřen na možný vztah egyptských pyramid, civilizace starého Egypta a artefaktů na Marsu. V roce 1984 pořídil John Channon pozoruhodnou rekonstrukční kresbu obličeje a podle jeho názoru má uvedený útvar na Marsu jednoznačně antropometrické proporce lidského obličeje. Mezitím probíhalo hledání dalších snímků nám známého útvaru na Marsu a skutečně panu Di Pietrovi se podařilo v archívech po velkém úsilí najít další záběry. Jedná se především o snímky: 673B54, 673B56, 753B33, 753A34. Všechny tyto snímky byly nasnímány ze vzdálenosti asi 8500 km. Na dvou je obličej osvětlen zleva - ze západu a na dalších dvou zprava tedy z východu. Na jednom ze snímků po velkém zvětšení bylo slabě vidět i druhé oko. Tyto snímky jsou dodnes předmětem výzkumu především však materských badatelů na různých místech světa. U uvedených snímků však nezůstalo. Díky velkém úsilí různých vědeckých i badatelských skupin přišla na svět další senzace. Plazmový fyzik dr. John Brandenburk v roce 1984 v oblasti zvané Utopia odhalil další dvě obličejové formace. Patřičný snímek provedl Viking 1 a snímek je veden pod číslem: 86A10. Jenom pro doplnění je potřeba uvést, že tato oblast se nachází asi na 34,57 stupni sev.š. a 212,22 stupni záp. dél. a co je zajímavé přesně proti regionu Cydonia. Uvedené dvě navé objevené obličejové formace byly později označeny jmény "Comedy" a "Tragedy". Následným porovnáním s obličejem v oblasti Cydonia se došlo k překvapivé shodnosti mnoha znaků. Shody u specifických znaků jsou tak výrazné, že zavdaly příčinu k tvrzení zda se nejedná o zobrazení určitého specifického typu "tváře". Podle zveřejněných údajů ze střediska NASA by měl být obličej v oblasti Utopia o něco menší než obličej v oblasti Cydonia, měl by měřit od temene k bradě asi 1300 metrů. Jenom pro zajímavost uvádím, že se našli i takové bystré oči, které ve "tváři na Marsu viděli podobiznu obličeje amerického prezidenta Woshingtona a aby toho nebylo málo tak jsem měl možnost vidět porovnávací fotografie "tváře" s podobiznou známého anglického mága a zakladatele společnosti Golden Dawn pana Alistera Crowleyho. Pokud se mi to podaří tak v příštím díle uvedené foto zařadím ke shlédnutí. Jinou pozoruhodnou strukturu v oblasti Cydonia severně od zmiňované "tváře" tvoří jakýsi kulatý talířovitý objekt v průměru velký asi 1400 metrů. Tento pozoruhodný objekt je tvořen jakoby ze dvou dílů. Horní díl má tvar kužele a v orientaci k jihu je jakoby opuncován jakousi značkou.

Podle dostupných pramenů má tento útvar až zarážející podobnost a s artefaktem v Salisbury Hill v Anglii. I když o možných souvislostech Země a Marsu bude pojednáno v dalším díle nedá mi abych na závěr nezmínil ještě jednu pozoruhodnost. V blízkosti břehů Francie se nachází malý ostrov s názvem Gavrinis. Na tomto ostrově byla objevena zvláštní pohřební chodba. Tato chodba je zvláštní tím, že se v ní nachází řada pozoruhodných znaků. Jeden z těchto znaků zcela zřetelně ukazuje na šestou planetu naší sluneční soustavy - počítáno z periferie soustavy by šlo o Mars !!! Na stěnách chodby se objevuje vždy tři, čtyři, pět nebo šest rytin a na jednadvacátém kameni jsou všechny tyto rytiny společně. Francouzský badatel Le Scouezec, který zde prováděl výzkum má za to, že se musí jednat o nějaké matematické poselství. V průběhu výzkumu spojil číslice 3,4,5, a 6 a dostal tak číslo 3456. Toto číslo vydělil číslem 21 a tak dostal výsledek 164,57. Co znamená toto číslo. Mimo jiné také obvod kruhu o průměru 52,38. Zatím pořád stále nic neříkající číselné hodnoty, ale když vydělíme číslo 164,57 číslem 52,38 ale notorický známe číslo pí což je 3,14 a to ještě není všechno. Podíváme-li se zpět na Mars zjistíme, že denní průměrný díl dráhy této planety jest 0,5240 stupně což jest téměř přesně setina z 52,38. Stále však ještě nejsme ve finále. Musíme se však vrátí zpět k fotografiím Marsu. Foto č. 43A02 zachycuje na povrchu Marsu oblast známou jako Deuteronilus s koordináty 352,96 až 355,20 st. záp.dél. a 45,13 až 46,61 st. sev.šíř. Přesný střed snímku pak leží na 354,10 st. záp.dél. a 48,86 st. sev.šíř. Pokud byste měli možnost zkoumat tuto fotografii tak byste v její pravé horní části spatřili systém jakýchsi brázdy. Nám již známá čísla 3456 a 21 z ostrova Gavrinis lze násobit. Pak dostaneme výsledek 72576. Když následně vydělíme stupeň délky 354,89 stupněm šířky 48,9 dostaneme číslo 7,254746 což je desetitisícina čísla z Gavrinisu, ale což také odpovídá v dalším propočtu souřadnicím brázd na Marsu !!!

  

ČÁST TŘETÍ - MOST ZEMĚ/MARS

Chceme-li vytyčit most mezi Zemí a Marsem musíme především začít v Egyptě. K tomu si myslím již zcela logicky nám velí podezřele shodná architektonika monumentálních staveb pyramidálního charakteru pomineme-li, alespoň v úvodu, neodmyslitelnou Sfingu - pardon respektive Sfingy. Tak jak již výše uvedené napovídá první most začneme skutečně budovat v Egyptě. Na místě notoricky známem - v Gize. A věřte, nevěřte nebude to první a poslední most. Pojďme se tedy alespoň pokusit sestavit mozaiku podivuhodné minulosti. Pojďme se pokusit potvrdit spojenectví mezi Zemí a Marsem. Pokud se nacházíme v Gize nemůžeme pohledem minout dominantní rys této lokality - tři velké a nejznámější pyramidy. Tedy pyramidu Chafreovu, Chufevovu a Menkaureovu. Myslím si, že by nyní pro osvěžení nezaškodilo trochu matematiky . Jelikož mám za to, že tato královská věda ve spojení s Egyptem je přímo duchovně léčivá. Takže jak již jistě všichni notoricky víte Velká pyramida byla původně vysoká 146,5 metrů i když v současné době se nám trochu zmenšila na nějakých no asi 137,2 metrů. Zato u základny každá strana měří asi 230,4 metrů.
Druhá pyramida je co do výšky o chlup menší s délkou stran u základny asi 215,3 metrů a třetí pyramida je nejmenší s výškou 62 metrů a s délkou stran 108,4 metrů. Také není vůbec žádným tajemství, že původní výška Velké pyramidy je ve stejném poměru k obvodu základny jako obvod kruhu k poloměru. Tento matematický vztah se dá také vypočítat vzorcem který jest: 2pí x r. Korunu tomu všemu však dává naše obdivuhodná historická věda, obr. 1 Nástěnná kresba znázorňující Osirise která si vzala do hlavy, že matematickou hodnotu čísla pí - 3,14 zřejmě nějakým vyšším řízením vypočetla AŽ řecká matematická smetánka. Půjdeme však ještě trochu dále. Jelikož stejně obdivuhodně (budeme-li se dívat zraky naší milé oficiální historické vědy) působí zjištění vztahu 1:43200, které ať chceme nebo ne existuje mezi rozměry pyramidy a Země. Fakta jsou zcela neúprosná , jestliže připustíme tvrzení, která nás spravuje o tom, že když původní výšku naší pyramidy vynásobíme číslem 43200 dostaneme číslo, které je přesně o 11 milionů menší než je přesná vzdálenost mezi zemskými póly. Hovoříme-li o mystérii pyramid a Sfingy nutně musíme poukázat na jeden velmi zajímavý obor bádání. Tím je archeoastronomie. Pokusme se tedy s tímto zajímavým oborem chvíli pracovat. A nemusíme chodit daleko. Tak například Sfinga. Víme o ní mnoho, ale nevím jestli každý ví, že tento monument leží ve východozápadní ose nekropole v Gize a dívá se přesně . Oči Sfingy jsou skutečně upřeny přesně na místo kde vychází Slunce v době jarní rovnodennosti. Zatím se tedy díváme na východ, ale zkusme ještě trochu zaklonit hlavu a podívat se přímo na hvězdy. Tak zjistíme neobyčejně zajímavý vztah s Velkou pyramidou.

Tato pyramida má čtyři základní šachty vystupující a pohřebních komnat krále a královny naší pyramidy. Dvě tyto šachty jsou přesně zaměřeny tak, že jedná vede na sever a druhá na jih tedy v různých výškách k tomu co nazýváme "meridián" což je pomyslná čára rozdělující oblohu tak, že spojuje severní a jižní pól. Neméně zajímavou skutečností je poznatek, že před 2500 lety př. n. l. mířila každá z těchto čtyř šachet na konkrétní hvězdu viz. obr.2. Zjistíme tak, že severní šachta vystupující z pohřební komnaty královny byla zaměřena přesně na hvězdu Kochab v souhvězdí Malé Medvědice pod úhlem asi 39 stupňů. Není bez zajímavosti poznamenat, že jmenovaná hvězda byla ve starověku spojována s nesmrtelností Duše. Naopak jižní šachta na druhé straně stoupá pod úhlem zhruba 39 stupňů 30 minut a byla přesně zaměřena na jasnou hvězdu Sírius v souhvězdí Velkého psa. Jenom pro úplnost připomínám, že Sirius byl ve starověku notoricky spojován s bohyní Isis. Z pohřební komnaty krále vystupuje severní šachta a to v úhlu 32 stupňů 28 minut s tím, že ve starověku směřovala ke hvězdě Thuban v souhvězdí Draka. Tato hvězda byla v dávných dobách spojována především se zrozením. Jižní šachta , která stoupá v úhlu 45 stupňů 14 minut je soustředěna na hvězdu Al Nitak (Zeta Orionis). Tato hvězda je nejjasnější a také "nejnižší" ze tří hvězd pásu Orionu. Tato hvězda byla za dob faraónů ztotožňována s Osirisem - bohem vzkříšení a znovuzrození. Tak jsme schopni pomocí počítačové techniky zrekonstruovat hvězdné nebe v době před 2500 lety př. n. l., tatáž počítačová technika nám ukazuje, že tato soustředění byla velmi přechodná. Zhruba se dá odhadnou, že platila asi 100 let než se hvězdy ze zaměření vychýlily přirozeným pohybem po nebeské klenbě.

Další obdivuhodnou zajímavost může pozorný pozorovatel vysledovat v souvztažnosti mezi tzv. "Pásem Orionu" a nám již známými pyramidami - tedy pozemní umělou geodetikou uvedených třech pyramid.

Letecký pohled na pás pyramid v souvislosti s Pásem Orionu Všimněte si šedivé dvojité šipky, která demonstruje určité vychýlení mezi třetí a druhou pyramidou ve vzájemné ose. Pokud se někdy pozorně zadíváte na Pás Orionu zjistíte totéž malé vychýlení z osy mezi třetí a druhou hvězdou ! Můžeme si ale také ukázat jiné zajímavé geometrické anomálie. Bylo zjištěno, že existují přísné astronomické vazby mezi pyramidami a chrámem Sfingy. Na našem obrázku je chrám Sfingy znázorněn pravým dolním bodem vyznačeného trojúhelníku. Uvedené geometrické vazby znázorňují rovnostranný trojúhelník. Vzdálenost Chrámu Slunce k jednotlivým pyramidám je následující. Vzdálenost Chrámu Sfingy k pyramidě Menkaura je v přesném poměru jako vzdálenost Slunce od Marsu, vzdálenost Chrámu Sfingy k pyramidě Chafrea v poměru přesně odpovídá vzdálenosti Slunce od Země a vzdálenost Chrámu Sfingy k pyramidě Chufeva v poměru přesně odpovídá vzdálenosti Slunce od Venuše! A co příště ? V jednom z následujících dílů si budeme podrobně povídat o pozoruhodném artefaktu, který všem doslova vyráží dech.

A spadla klec. Vědci z New Yorku v těchto dnech uvolnili velmi unikátní snímek, který znázorňuje humanoidní tvář s jakousi korunou na hlavě, která je lokalizována v blízkosti místa SYRTIS MAJOR. To co se dalo očekávat se tak skutečně stalo. Celý příběh této fotografie se v mnoha ohledech může stát jistým precedentem do budoucna. Dlouhou dobu se vědělo, že NASA vlastní velmi ojedinělý snímek jakési záhadné skulptury na povrchu Marsu. Dokonce se proslýchal i její název "Král Marsu". V současné době uvedená organizace vlastní na 65 000 fotografií povrchu "rudé planety". Zasvěcení z branže se nechávají slyšet, že mezi těmito fotografiemi je minimálně několik stovek snímků, která předkládají zcela průkazná fakta o tom, že v historických resp. prehistorických dobách musel být Mars osídlen vysoce vyspělou civilizací. "Král Marsu" je unikátní úlovek. Výjimečný je také v tom, že se stal prvním materiálem, který byl nakonec uvolněn k opublikování zcela evidentně pod tlakem veřejnosti. A vědeckému světu se do tohoto kroku, ale vůbec nechtělo. Velkou měrou se o tento skvělý počin zasloužil Brian O´LEARY bývalý vědec aktivní vědec svého času působící ve slavné misi APOLLO a Tom Van FLANDERN astronom amerického vojenského námořnictva. Zarážející na celé věci je, že si v tomto případě dával vědecký svět velmi záležet na tom, aby se s věcí nešlo ven. Celá řada badatelů amatérů se shoduje v tom, že na rozdíl od známé "Tváře Marsu", "Sfingy" a Pyramid byl v tomto případě přístup k věci zcela mimořádný a v mnoha ohledech výjimečný. Některé alternativní výzkumné skupiny potvrzují psychotronické závěry v to smyslu, že "Král Marsu" působí velmi zvláštním jakýmsi mysticky - obřadním dojmem a psychotronické efekty měření jistou výjimečnost jen potvrzují. Konečně toto je výzva pro každého, kdo se umí chopit virgule. Prý ti, kteří tak učinili byli velmi překvapeni. Vědec pan O´LEARY říká: "NASA drží v rukou nezvratné důkazy o tom, že na Marsu existovala forma vysoce vyvinutého technicky velmi vyspělého života. Mars je doslova poset artefakty, které jsou historickým mementem pradávné civilizace. Je naší svatou povinností všechny zjištěné skutečnosti předložit lidstvu k otevřené globální diskusi".